Pobřeží Queenslandu

Naše dovolená v Queenslandu se začala rýsovat v podstatě několik měsíců před tím, než jsme tam vyrazili. 
Jednoho dne jsme si prostě objednali letenky na Sunshine Coast (Slunečné pobřeží) za směšnou cenu, tuším že $40, aniž bychom měli ponětí, co tam chceme dělat, co tam vlastně je, kam se vlastně podíváme a hlavně...jestli nám v práci dají dovolenou :-D nezájem, máme letenky, takže za 4 měsíce prostě sbalíme kufry a hurá do Queenslandu! 
Přiletěli jsme do Maroochydore, kde je malé letiště těsně vedle pláže a když přistáváte, jakobyste si s letadlem měli sednout přímo na pláž. Po výstupu z letadla jsme si okamžitě sundavali vrstvy oblečení, které jsme si vezli ze Sydney. Queensland je přeci jen o něco teplejší a jeho sever, to jsou už v podstatě tropy. Na parkovišti jsme si vyzvedli objednaný autíčko a tradá...na jih, pod Brisbane do Surfers Paradise.
Surfers Paradise se nám líbilo. Mrakodrapy se tyčily do nebe téměř přímo z pláže. Taková jakoby prázdninová destinace se spoustou krámečků, kavárniček a na každém rohu je nějaké ubytování.
Surfers Paradise plaz
Následující den jsme se probudili do nádherného letního dne, nebe bez mráčku a pokračovali jsme dál na sever, těsně pod Brisbane, kde jsme (kvůli mně) za žádných okolností nesměli vynechat Lone Pine Sanctuary, což je v podstatě zoologická převážně jen s Koalama (mají jich tam na 130 a jedná se o největší zahradu s koalama na světě!)... 

 
....ale najde se tam prostor i pro volně poskakující klokany, které můžou lidi krmit dobrůtkama z místního krámku s občerstvením a suvenýrama.
Není nad pohodlné spaní....

Po muchlování s koalama (což je v QLD na rozdíl od NSW povoleno) přejíždíme pár kilometrů a ocitáme se v Brisbane. Ani nevíme proč, ale od tohoto města jsme moc neočekávali a o to víc nás příjemně překvapilo. 
 
Most v Brisbane byl navržen tím samým architektem, který navrhl Harbour Bridge v Sydney.

Po cestě dál na sever od Brisbane jsme se stavěli na několika plážích a vyhlídkách, kterými je pobřeží doslova poseto a pohled na tyrkysovou vodu mě prostě neomrzí.

Po další noci strávené v úžasné "kabině" (což je plně vybavená chatička v kempu) na konci světa na Rainbow Beach se vydáváme na jednodenní výlet na Fraser Island - největší písečný ostrov na světě.


Na ostrov mohou pouze 4x4 auta a proto jsme se s naším "bobíkem" ani neodvážili na ostrov vyrazit. A po tom, co jsme na ostrově viděli jsme dobře udělali. I pořádný terénní auta měly problémy a několik jich dokonce i zapadlo. Náš průvodce Kevin to v tomhle mega autobusu po pláži dost rozparádil. Mohli jsme si sednout i k němu dopředu, takže jsme měli skvělej výhled...ikdyž občas bych radši nic neviděla :-)
Po ostrově se prohání divocí psi dingo a některá místa jsou oplocena a opatřena zamykací brankou, aby se lidi mohli v klidu najíst, protože jakmile Dingo ucítí jídlo, je hned u vás a jen tak neodejde.


Uprostřed ostrova se nachází průzračně čisté sladkovodní jezero s bílými plážemi. Z fotek to není moc patrné, ale kdyby pořádně svítilo sluníčko, vypadalo by to úplně jinak.

Troška flory...
Eli Creek - největší řeka/potok na ostrově. Příjemné koupání. V oceánu se koupat nedá kvůli všudypřítomným žralokům. Na ostrově je několik desítek kilometrů dlouhá pláž - v podstatě celé východní pobřeží ostrova - a nesmíte se koupat...docela pech.

Den se chýlí ke konci a my čekáme na trajekt. Po cestě nás doprovázeli delfíni, což byla moje premiéra. 
Celý další den jsme strávili v autě. Jeli jsme do zapadlého městečka Agnes Water a město 1770 odkud jsme následující den vyrazili na ostrov Lady Musgrave. Nachází se na jižním cípu Velkého bariérového útesu, asi 1,5 hodiny lodí od pobřeží. Zapatili jsme si 1 denní výlet na tenhle ostrov s tím, že budeme šnorchlovat a potápět se. Ráno to s počasím moc nevypadalo,  ale jak jsme se vzdalovali od pobřeží, bylo to čím dál tím lepší - alespoň co se počasí týče.


Co se týče cesty na tenhle ostrov, byla to naprostá hrůza. Podcenili jsme mořskou nemoc a já jsem to "neustála". Lucky měl na krajíčku a půl lodi zvracelo :-) Já jsem počítala minuty...hlavně už abysme tam byli...Prozatím nejdelší hodina a půl v mém životě. Když jsme dorazili na místo, neubránila jsem se dojetí. To byla taková nádhera! Jako v pohádce. Hodila jsem do sebe čaj, kousek buchty a hurá do vody. Nasadit ploutve, šnorchl, připravit foťák...a žbluňk :-)

Pod vodou bylo nádherně, malý i veký rybky,  korály, veliký želvy a..... sea cucumber, neboli mořský červ. Prý se i jí, ale na to bych si netroufla, přestože mořský plody mám hodně ráda.
 


Po šnorchlování jsme se vydali menší loďkou s proskleným dnem na ostrov. Tam byla spousta prapodivných stromů s tisíci ptáky ze sibiře, kteří mají hnízda jak na stromě tak i v zemi. Mezi kořeny je ohromné množštví děr, kam se tito ptáci schovávají. Mají ale často smůlu kvůli přílivu, který většinu ostrova zalije.


A jsme zpátky na pevnině ve městečku 1770, kam údajně v tomto roce připlul a zakotvil James Cook se svou flotilou, ale z různých zdojů mi přijde, že se jen Ozzíci nemůžou dohodnout kdo a kde zakotvil :-)


Odtud se další den vydáváme zpět na jih do Maroochydore, kde je letiště a náš výlet končí. 

Pár okamžiků před samým odletem si musíme ještě naposledy užít místní pláže a ne moc nadšeni odjíždíme na letiště.


A už jsme zpátky v Sydney. Chvíli ještě budeme kroužit nad městem a jsme doma...a samozřejmě se už tedˇ těšíme na další dovolenou.