Bali

Bali nebylo uplne na nasem bucket listu, ale kdyz jsem se dozvedela, ze moje nejlepsi kamaradka se chysta do Indonesie, snazily jsme se vybrat misto, kde bychom se mohly sejit "na puli cesty" a zabit tak dve mouchy jednou ranou. 

Tahle destinace se v Cechach casto prezentuje jako "luxusni a exoticka" dovolena. Chapu, ze Bali je z Cech daleko a vsechny daleke destinace jsou povazovane za exotiku. Ostatne v Australii je za exotiku povazovana treba Italie nebo Chorvatsko, coz nas tu dost pobavilo :) Ve vsech ceskych katalozich cestovnich kancelari najdete luxusni peti hvezdickove hotely s bazeny, spa, masazemi, palmami apod. Tohle ma ovsem do "opravdoveho" Bali hodne daleko. 

Zivot na Bali neni jednoduchy. Lidi nemaji moc a korupce je vsudypritomna. Vyslechli jsme si nekolik pribehu beznych lidi, ridicu taxi ci osobnich ridicu jak je policie je zkorumpovana az hanba. Drogy jsou na Bali ilegalni a ti, kteri jsou nacapani s drogami dostanou opravdu tvrdy trest, v lepsim pripade vezeni. A pobyt v takovem Kerobokanu muze byt casto osudny. Na druhou stranu ve ctvrti Kuta se daji na kazdem rohu koupit "magic mushrooms". Policie proste dela, ze to nevidi, protoze dostanou do kapsy balik penez za to, ze budou "mlcet". Kuta je misto kde to zije ve dne v noci, po ulicich se vali opili australsti maturanti, protoze na Bali je hodne levno a alkohol poridite za hubicku. A prave z tohoto duvodu jsme se Kute a Seminyaku vyhnuli obloukem a jeli z letiste rovnou do oblasti Sanur, ktera je o dost klidnejsi a stravili tam dva dny. Plaze v Sanuru nas nijak nenadchly - sem tam odpadky, ve vode spina a opet odpadky.  Ale vzhledem k tomu, ze jsme nebyli ve vyhlasene balineske snorchlovaci oblasti (bud Barat na SZ ostrova nebo na samem vychodu ostrova) tak nebudeme moc kriticti :)

Hned na letisti jsme zaplatili za viza, nejakych $20. Byla jsem stale ve strehu, protoze Bali nema v Australii uplne nejlepsi povest a v televizi dokola probirali pripad Schapelle Corby. Australanky, kterou na Bali zatkli za to, ze pasovala zhruba 4 kila marihuany v bodyboardu. Udajne o tom nevedela. Kde je pravda je dodnes zahadou. V Kerobokanu stravila 9 let a pak dostala milost. Indonesie v tomto ohledu nema slitovani, za drogy jsou trvrde tresty a v nekterych pripadech i smrt. Na druhou stranu, vsude v Kute muzete sehnat magic mushrooms a to nikoho neznervoznuje. Vsichni jsou zkorumpovani. Takze mi v hlave neustale behalo to, ze jsem si v Sydney na letisti mela nechat zabalit kufr do folie, aby bylo jasne, ze se mi do nej nikdo nedostal a jen tak omylem si tam neschoval nejake drogy :-D Pri vyzvednuti kufru bylo vse v poradku...uleva. Pak se na nas slitli 3 muzi, ze nam s kufry pomohou. Ale ja jsem se z ruznych zdroju dozvedela, ze to jsou standardni praktiky a nikdo nechce nic zadarmo. Tito muzi se tvari jako lidumilove, kteri vam pomohou s tezkymi zavazadly a pote si reknou o $10 nebo podobne spropitne. Lucky, ktery o tomto triku nevedel, byl nadseny a myslel si, ze to jsou lidi z naseho hotelu, kteri nas prijeli na letiste vyzvednout. S usmevem jsem panum podekovala a slusne, ale durazne odmitla a dala najevo, ze pomoc nepotrebujeme. Spakovali se a vrhli se na dalsi turisty...

Nabozenstvi: 

Na Bali se misi hinduiste a muslimove. Nekolikrat denne uvidite, jak Balijci davaji "obeti" pred vchodove dvere, k ruznym socham a svatynim, kterych je po celem Bali tisice.

Tyto obeti jsou v podstate jakesi misticky upletene z palmovych listu (nebo nejake obdby) a v teto misticce najdete barevne kvety, ryzi, drobne mince a dalsi darecky, kterymi chteji potesit mistni bohy, naklonit si je ci jim podekovat. Bohuzel, pro turisty je tento zvyk dost neobvykly a ne jednou se nam stalo ze jsme na jejich misticku s darecky slapli, protoze jsou v podstate na vsech chodnicich nebo pred vchodovymi dvermi do obchodu apod. Vonne tycinky jsou naprostou samozrejmosti…vsude. 

Ubud:

Protoze jsme se chteli vyhnout davum opilych teenageru v Kute, stravili jsme zbytek dovolene v oblasti Ubud, coz je povazovano za hlavni kulturni oblast Bali. Najdete tu rezbare, kameniky a dalsi remeslniky, spoustu tradicnich vyrezavanych suvenyru atd. V teto oblasti jsou take krasna ryzova policka a zivot je tu velmi odlisny od toho v Denpasaru ci Kute. Je to spis takovy vesnicky zivot, coz na nas pusobilo mnohem lepe nez cely Denpasar. Cesty a silnice jsou ovsem neupravene, uzke a vsude je nejaka halda haraburdi, stavebniho materialu apod. Zvlastni bylo, ze vubec nepoznate kdy opustite jednu vesnici a ocitnete se v druhe…vesnice a usedlosti jaksi splyvaji. Kdyz tohle reknete Balijcum, vysmeji se vam a reknou, ze to je naprosto jasny kde konci jedna vesnice a zacina druha :)

Doprava: 

Kapitola sama pro sebe. Zadna pravidla, zadna omezeni...pro Evropana naprosto nepredstavitelna vec. Pokud chcete zapadnout, nechte prilbu doma, nalozte na skutr aspon 5 clenu rodiny a trubte..vsude a na kazdeho :) Pokud je vam silnice mala, sup na chodnik. Nikoho to neprekvapi. Pokud potrebujete natankovat, zastavte u jednoho z mnoha stanku s lahvemi naplnenymi benzinem. Tyto stanky lemuji tamni silnice a chvilku nam trvalo, nez jsme zjistili co to je vlastne za flasky. Cerpaci stanice samozrejme taky najdete. 

V nasem hotylku rodinneho typu jsme si dopravali 2 hodinove masaze (byly strasne levny tak to by byl hrich nevyuzit) a kazdy den rano jsme se tesili na snidani v podobe banana pancakes. Hotel nam taky zajistil ridice na cely den, ktery nas odvezl, kam jsme chteli. Povypravel nam o zivote na Bali, historii a ruznych mistech a zvyklostech.  Meli jsme spoustu otazek a mistni pruvodce se vazne hodil. K veceru jsme se vydali na prohlidku Uluwatu Temple s proslulymi opickami a pote si uzili trosku kultury v podobe Kecak tance - tradicni balinesky tanec vypravejici ruzne pribehy. Tanecnici maji pestrobarevne kostymy a masky a tanec je doprovazen hlasitym zpevem ci povykovanim. O ohnove efekty taky neni nouze. Po tomto kulturnim zazitku jsme sli na veceri a pozvali i naseho ridice, ktery nam byl velmi sympaticky. Byl velmi ochotny, mily a slusny a porad se usmival :)  

Rodinne ubytovani v Sanuru

Navstevy chramu: 

Vetsina chramu je pristupna turistum za poplatek. Vyse poplatku se lisi. U vchodu vam take pronajmou sarong, ktery si musite omotat kolem pasu tak, aby vam zakryval odhalene nohy. Takze vsichni ti, co maji kratasy nebo kratke sukne musi nosit sarong a mit zakryte nohy. Nektere casti chramu nejsou pristupne turistum vubec (prevazne behem hlavnich oslav). Jine chramy napriklad zakazuji vstup zenam, ktere menstruuji. Tyto chramy maji u vchodu pripevnenou ceduli, na ktere je tato informace.

Uluwatu Temple

Opice: 

Na opicaky na Bali jsme byli celkem zvedavi, ale po 3 minutach jsme jich meli plny zuby a odhaneli je. Jsou to nevyzpytatelni tvorove a neni radno se k nim priblizovat. Drapou, kousou, skacou, furt se drbou a vubec se neboji, takze vas chyti za sarong, pritahnou si vas a je zle. A kradou! :) U vchodu do ruznych chramu maji stanek s pytliky s ovocem, takze je muzete nakrmit. Jakmile opicaci spatri, ze mate pylik s ovocem, nikam vas nepusti a klidne si na vas i vyskoci.  Na Bali jsou tyto opice posvatne takze jim vyhradili cely Monkey Forest nedaleko oblasti Ubud.

opicaci se vubec nestydi

Tanecnice z Kecak Dance

Orchid Gardens:

Po ceste ze Sanuru do Ubudu jsme se stavili v Orchid Gardens, kde meli obrovske mnozstvi orchideji a nejen ty. Nas pruvodce nas oslovoval Miss a Mr Czech :-) a dokonce umel nekolik ceskych slov, kterymi nas ohromil. Preci jen jsme necekali, ze balijsky pruvodce v botanickych zahradach na Bali bude umet rict "netopyr" nebo "semafor" v cestine. 

Cerna orchidej

Jedna z nejmensich orchideji

 

Cibetkova kava:

Dalsi zastavka byla na farme s cibetkovou kavou, ktera je udajne jedna z nejdrazsich na svete. Cibetky jsou zvirata, ktera pripominaji kunu a jsou to nocni tvorove. Zerou a vybiraji si prevazne ta nejlepsi kavova zrna, stravi pouze slupku a kavove zrno se tak fermentuje v jejich strevech. Nakonec vse vylouci, kavova zrna se seberou, velmi dukladne ocisti, uprazi a nasledne namelou. Protoze cibetky nekonzumuji kavu jako takovou, nemaji v sobe zadny kofein. Podobnou obdobou je sloni kava, ktera funguje na stejnem principu a je udajne jeste drazsi.

Cibetkova kava pred uprazenim

Cibetkova kava s dalsimi vzorky kavy a caje

vyhled z nasi vily u Ubudu

 

...a nase vilka vpravo

V Ubudu jsme stravili zbytek dovolene. Zaplatili jsme si vystup na Mt Batur, coz je stale aktivni sopka, ze ktere je krasny vyhled na nedaleky Mt Gunung Agung. Vstavali jsme v pul druhe rano, aby nas ve 2 rano vyzvedl ridic, ktery nas odvezl do "zakladniho kempu", kde nam dali nase oblibene banana pancakes a super silne balijske kafe. Posilnili jsme se, nandali celovky a slo se. Slapali jsme asi 3 hodiny abychom stihli vychod slunce. Kazda skupina citajici 4 cleny musela mit sveho osobniho pruvodce. Bez pruvodcu se tam udajne nedostanete a abych pravdu rekla, je to celkem rozumne.  Dorazili jsme na vrchol s dostatecnym predstihem, takze jsme zvladli druhou snidani v podobe vajicek a bananu uvarenych v pare sopky. V tu chvili bych snedla asi cokoliv, ale musim rict ze to byl uzasny zazitek. Poradne prekvapeni na nas cekalo na ceste zpatky dolu, protoze jsme videli vsechno to, co jsme po ceste nahoru nevideli, kdyz byla tma tmouci. A jsem celkem rada, ze jsem nic pri vystupu nahoru nevidela :-D tohle neni nic pro ty, kteri maji problemy s vyskami.

Vyhled na Mt. Gunung Agung z Mt. Batur

Holky z Perthu, se kteryma jsme se na tracku seznamili. Strasne fajn holky

z upati neustale stoupa para

...a po rozedneni vidite siroko daleko

jezero Danau Batur v pozadi

Ze sopky se stale kouri a nektera mista jsou opravdu varici

 

Ta tmava skvrna je lava, ktera ztuhla pred nekolika desitkami let kdy Sopka Mt. Batur vybuchla. Toto "more" lavy vzniklo v roce 1968. Uprostred je mini zeleny ostruvek, ktery mistni povazuji za posvatny, protoze na nem byl jakysi pomnicek, nebo "kaplicka" a lava se tohoto mista ani nedotkla, coz oni povazuji za znameni ze shora.

sestup dolu

Zpet do nasi vily v Ubudu jsme dorazili asi kolem 10. rano a dali si nasi treti snidani :-) jak jinak nez banana pancakes. V tu chvili uz bylo nejakych 30+ stupnu a tak jsme se vydali na dalsi vylet. Jeli jsme se podivat (na mopedu) na Bedugul Temple (uvodni foto). Cesta na mopedu trvala asi hodinku a zadek nas brnel jeste dva dny :) Nejak jsme podcenili pocasi a nevedeli jsme ze je to v horach, takze jsme si vyrazili z Ubudu jak na motyly. Teplota v horach klesla asi na 17°C tak jsme si museli koupit nejake to tricko na zahrati :)

Dalsi den jsme si vysli na spacir. Nic narocneho, bylo neco pres 30 stupnu a chteli jsme se projit po okoli. Prochazeli jsme ryzovymi policky, malirskymi dilnami a zemedelskymi usedlostmi. Jeden klucina maloval pred domem krasne obrazky s typicky balijskymi motivy, coz nam prislo jako skvely suvenyr, ktery zaroven nevazi vubec nic, je autenticky a vime presne, kdo ho namaloval...proste takovy ten pribeh, ktery u suvenyru na letisti nemate :) Dal jsme potkali zemedelce, ktereho jsme nemuseli vubec premlouvat a vysplhal nam na palmu pro cerstvy kokos, otevrel nam ho a udelal jakesi hrdlo, aby se to lip pilo. Pro nas ctyri bylo kokosove vody az az.

ryze...

ryze...

a zase ryze...

a tady se susi hrebicek

opicaci z Monkey Forestu

Tihle opicaci jsou casto agresivni, zvykli na lidi, kteri je krmi a pokud je nekrmi tak si krmeni vynuti. Monkey Forest jsme si prosli, ale radi jsme tam odtud utekli. Neukaznenost a inteligence turistu prevazne asijskeho puvodu byla az zarazejici.

Navstivili jsme taky Besakih Temple, ktery je nejvetsi a nejdulezitejsi chram na Bali. V obdobi kdy jsme ho navstivili se zrovna konaly velike slavnosti a cela zeme se sjela k tomuto chramu. Nosili na hlavach krasne nazdobene krabicky s "obetmi" pro bozstvo. Balijci byli obleceni do slavnostnich bilych odevu a muzi nosi legracni kloboucek - prevazne pro vyznamne situace jako je prave tato. Chram byl rozdelen do nekolika mensich chramu, ktere formuji cely komplex. Jednotlive casti jsou zasvecene ruznym bohum a jsou rozdelene podle barev. Prevlada bila, zluta, cervena a cerna. Jedna cast chramu byla turistum nepristupna z nabozenskych duvodu. Smeli tam pouze Balijci a my jsme nesmeli ani fotit. Sli jsme tedy do jinych casti chramu odkud byl uchvatny vyhled do okolni krajiny a na dalsi casti chramu. Nas 70 lety pruvodce (ano, opet musite mit pruvodce, jinak vas tam nepusti) si na zaver nezapomnel rict o poradne spropitne. Ne ze bychom mu nechteli doprat nejake to povyrazeni, ale pred vstupem jsme mu poradne zaplatili za jeho sluzby a vyklad, kteremu jsme vetsinu casu nerozumeli :-D Bylo to celkem smutne, ale trvali jsme si na svem. Balijci to na turisty zkousi jak jen to jde a pokud si nedate pozor, na spropitnem utratite vic nez je zdravo. Pokud je to ovsem opravnene spropitne za vynikajici sluzby, nemam s tim problem, ale spropitne jen jako ze zvyku...tady vam psenka nepokvete mili Balijci :) 

Besakih Temple

Besakih Temple

Nas pruvodce v Besakih Temple

Zaverem bych to shrnula asi tak, ze videt Bali bylo velmi zajimave, zejmena z kulturniho hlediska. Co se tyce prirody a krajiny, jsou tam zajiste krasna a zajimava mista. Bohuzel, zeme je zkorumpovana skrz na skrz a podle toho to tam taky vypada. Obrazek si musi udelat kazdy sam. Snazili jsme se poznat mistni, vyslechli jsme si jejich pribehy, vychutnavali kazde sousto jejich tradicnich jidel a opravdu se snazili porozumet a proniknout do jejich kultury a mentality. Na nejakych 10 dni je to ale docela nesnadny ukol. Pro lidi vydelavajici v Australii ci jine vyspele zemi je tam neskutecne levno, a prave toho spousta lidi zneuziva a do jiste miry nici balineskou kulturu, ale Balijci maji radost, ze maji v zemi spoustu turistu a prijimaji je s otevrenou naruci a s usmevem na tvari. Jsou velmi pohostinni a vreli, ale nemuzu se ubranit pocitu, ze nekteri v kazdem turistovi vidi predevsim balik penez, ktery maji za ukol z nich za kazdou cenu dostat. Usmevne a smutne zaroven.  Zajimavy kout sveta? To kazdopadne. Vratili bychom se zpet? O tom nejsem uplne presvedcena. Bali nas ale bavilo a tak jako vzdy, negativa vytlacujeme pozitivy a tech bylo vic nez dost! Zazitku z Bali mame na rozdavani :)

A tady je kratky souhrn toho, jak jsme se na Bali meli...