O prodlouženém víkendu na přelomu září a října jsme uspořádali výlet s Johnem a Caroline na sever od Sydney...cca 2-3 hodiny autem. Bylo hezky, sluníčko svítilo, jen by mohlo hřát o trošku víc a auto, kterým jsme jeli na výlet mělo stahovací střechu, takže stažená střecha byla jasná věc :-)
V kempu nás přivítala spousta zvířat - klokan, psi, papoušci i slepice. Postavili jsme stan a vyrazili do okolí
One Mile Beach byla malá pláž s písečnýma dunama.
Vítr fičel tak silně, že jsme měli ošlehané tváře a písek naprosto všude...i v puse.
Naše partička na písečných dunách. Tam jsme se vyblbli, běhali, skákali, viděli karavanu velbloudů a úžasný západ slunce.
Taky jsme hleděli do budoucnosti :-)
Body alphabet...ale nevím, nevím, co tím chtějí světu sdělit :-)
A to jsme ještě nic nepili...ani kapku alkoholu. John měl asi radost ze života, což je naprosto vpořádku :-)
Během večeře a večerního popíjení se k nám připojil jeden z permanentních obyvatel kempu...hladový posum. Veliké cedule žádaly návštěvníky kempu, aby zvířata nekrmili a nefotili je s bleskem...pardooon, ale porušili jsme oba tyto zákazy. Prostě nešlo odolat a nutno podotknout, že zvířátka nepřišla k žádné újmě.
Po večeři jsme se rozhodli jít na pláž. Tam jsme potkali pár lidí, kteří měli super ohýnek, tak jsme se na chvíli přidali. Příjemná změna, cítit klasický oheň po zhruba roce.
Když jsme se druhý den ráno vypotáceli ze stanu, vydali jsme se ne výlet
Má mě rád, nemá mě rád... ?
A tohle je už Newcastle, druhé největší město NSW, ovšem strávit tady celý víkend nemá smysl. Město je dost industriální. Tahle fotka není zrovna reprezentativní, ale vážně nebylo co fotit.
Místní katedrála byla pěkná a je vidět z dálky, stojí na kopci. Je to jedna z mála věcí, která stojí v Newcastelu za to.
Naprosto vyčerpaní po probděné noci a dni plném výletů jedeme domů. Čekají nás cca 2,5 hodiny cesty. Všudypřítomná klimatizace nastavená na zhruba 17°C nás nemůže zaskočit, máme boží spacáky z Čech :-)