Na ostrov Moorea jsme dorazili lodí z Papeete, Tahiti. V prekladu Moorea znamena "yellow lizard".
Ihned po příjezdu lodi na ostrov Moorea čekají na cestující seřazené autobusy, aby je rozvezly, kam lidi potřebují. Poté, co jsme si vydolovali naše bágly jsme se šli podívat, který autobus nás odveze do našeho campingu, kde jsme měli následující 3 dny bydlet. Po chvíli bloudění a lehkého nedorozumění s místními řidiči autobusů nás jeden naložil a dovezl tam, kam jsme potřebovali. Jeli jsme asi 30 minut, což bylo super, protože jsme měli šanci vidět zhruba půlku ostrova za přibližně $3.
Ihned po příjezdu do kempu jsme neodolali a vlítli do laguny, která měla nějakých 30°C. V poledne si nás vyzvedl tatér James Samuela, který si nás odvezl do své chýše a začal nás "zdobit". Vše dobře dopadlo a opět jsme neodolali a i s tetováním jsme vlítli do vody. Tatér nám doporučil mazat tetování Tamanu olejem, který jsme si hned následující den pořídili. Tamanu olej je místní tekuté zlato. Používají ho na kůži, vlasy i tetování a šťípance od komárů - má antiseptické účinky a nádherně voní.
 |
| Vyhled na lagunu z nasi chatky |
Další den jsme měli objednané safari po místních horách, kam se člověk jen hodně obtížně dostane. Mame sice radi vylety, ktere si zorganizujeme sami, ale v tomto pripade to bohuzel neslo, a proto jsme radi vyuzili znalosti mistnich obyvatel. Navštívili jsme ananasovou plantáž, vanilkovou plantáž, ochutnali domácí džemy z ananasů a papáji střihnuté s kokosem či vanilkou a dojeli na Belvedere, ze kterého je úžasný výhled na Cook's Bay a Opunohu Bay.
 |
| nase pruvodkyne |
 |
| Vanilka |
 |
| Ananas na plantáži |
Nasledujici den nás čekal výlet, na kterém jsme přišli do kontaku s rejnoky a "black tip sharks". Neopakovatelný zážitek. Pod vodou jsem natacela asi 3 zraloky, kteri prede mnou krouzili sem a tam a ja mela oci na stopce. To jsem ale netusila ze za zady se mi jich prohani dalsich 8, o kterych jsem nevedela! Jeste ze tak :-) Rejnoci jsou legracni a takovy srandovne hloupy do jiste miry. Jasne, muzou vas bodnout svym trnem, ale asi ne tihle, kteri na tohle misto chodi kazdy den za jidlem, ktere jim hazi mistni pruvodci. Hladovi rejnoci nam narazeli do bricha a klouzali se nam po nohach. Jsou srandovne klouzavi a ty jejich hubicky me vzdycky rozesmejou.
 |
| Rejnok |
Voda byla trosku zakalena, jak tam vsichni chodili, plavali a ryby se prohanely sem a tam, takze kvalita podvodnich fotek neni uplne idealni. Neco ale videt je :)
 |
| Black tip shark |
Cas leti jako blazen a my jsme museli sbalit a vyrazili na ostrov Huahine. Tomu ovšem předcházel zážitek s místními autobusy, které, jak se zdá, nemají žádné jízdní řády. Prostě si stoupnete k silnici a doufáte, že něco pojede a zastaví. Když jsme se ptali místních v kolik máme čekat na autobus, pokaždé se nám dostalo jiné odpovědi, což nám moc nepomohlo. Tak jsme si pro jistotu stoupli k místímu "obchodnímu centru" a doufali, že nejaký autobus pojede co nejdřív, abychom nepropásli letadlo. Autobus přijel asi po 15 minutách, ale řídit se instrukcema místních, asi by nám letadlo uletělo. Zastavil nám vysmátý řidič ve slaměném kloboučku s kytkama a ještě vtipkoval o ceně lístků. Byli jsme jediní cestující tak si asi chtěl popovídat :-) Po asi 10 minutach jizdy z niceho nic zastavil, vylezl a nic nerekl. Koukali jsme jak blazni, co se deje a jestli jako mame vystoupit nebo co. Pak jsme videli, ze ridic zacal neco opravovat. Po dalsich 10 minutach jsme trosku znervozneli, ale stale jsme netrpelive cekali. Asi by se nam moc nelibilo pochodovat nejakych 20km s baglama na zadech v 35 stupnich. Nastesti za chvili opet naskocil a jelo se vesele dal...jak jinak nez s usmevem na rtech za pobrukovani si nejake tahitske pisnicky :) Nakonec nas ridic vysadil kdesi na křižovatce u pumpy a odjel. Letiště jsme našli o pár set metrů dál. Byli jsme tam téměř sami, společnost nám dělaly místní slepice :-)
 |
| Vrcholky hor sahaji az do oblak |
 |
| Vyhled na Cook's Bay |
Tohle ovoce - Noni - strasne smrdelo! Ale mistni nam o nem vypraveli, ze ma uzasne zdravotni ucinky, ze je antisepticke a protizanetlive atd atd. Snist se ale nedalo :) jakoby palilo a strasne zapachalo.
 |
| Moje oblibene |
 |
| Nas spolubydlici |
Tihle bobisci nas chodili kazdy vecer nasvtevovat. Nejdriv jsem je vyhazovala, ale nakonec jsme je meli jako domaci mazlicky :) chytaji mouchy, mury a komary a v polynezii je to symbol stesti a dobra, tak proc je vyhazovat ;) a vydavaji srandovni zvuky!
 |
| Letiste Moorea |
Letiste Moorea bylo legracni. Je tam par kramku se suvenyrama, mozna se vam podari najit neco k snedku...ovsem kramky oteviraji pouze pokud ma priletet nebo odletet letadlo. Tomu se rika efektivita :) protoze jsme meli zhruba 4 hodiny do odletu, utaborili jsme se v letistni hale, omrkli okoli, skamaradili se s mistnima kockama a slepicema, ktere se prochazely jak okolo letiste tak primo na check-inu :) po par hodinach cekani se objevili dalsi cestujici z resortu, ktere sem dovezl shuttle, takze se nemuseli strachovat o to, jestli jim zastavi autobus MHD nebo ne jako v nasem pripade :)
 |
| Check-in se slepicema :-) |
