Whitsundays

V červnu jsme se rozhodli jet za teplem a zvolili jsme australskou líbánkovou destinaci, Whitsundays. Jedná se o seskupení 74 ostrovů umístěných v samém srdci Velkého Bariérového útesu. My jsme podnikli 3 denní plavbu na lodi pro zhruba 20 lidí. Plachtili jsme kolem Haymanova ostrova, Hookova ostrova, ostrova Whitsundays a jeho oslnivě bílé pláže Whitehaven Beach, která patří mezi nejbělejší pláže na světě. Tahle pláž je z 98% tvořena jedinečně jemným, bílým křemičitým pískem a je přibližně 7 km dlouhá. Na ostrově Whitsundays, téměř přímo na pláži je několik míst ke kempování, které si zájemci musí zamluvit s předstihem. S sebou je nutné si vzít jak jídlo nebo baterku, tak i pitnou vodu, protože na ostrově není ani kapka tekoucí vody. Naopak, naprosto zbytečnou věcí je mobil. Místní zvěř je tak zvyklá na návštěvníky, že obchází stany a slídí, co by tak mohli ukrást. Řeč je především o ještěrech, různých hlodavcích nebo havranech. 

 

Naši dovolenou jsme ovšem začali na pevnině - Airlie Beach, kde jsme přespali v levném hotýlku pro batůžkáře, jejichž cílem je propařit celou noc :-) to sice nebyl uplne nas plan, ale zabava byla. Sledovali jsme jeden ze zapasu State of Origin mezi QLD a NSW. Svete div se i v Queenslendu se nasli NSW fanousci, tak jsme se nemuseli bat projevit podporu NSW teamu :)

Západy slunce byly nádherné jak z pevniny tak i z lodi.

Po jednoduchém výstupu na vyhlídku se vám naskytne tento pohled na severní cíp Whitehaven Beach. Tyrkysová střídá světle modrou, ta zase tmavě modrou. Vše záleží také na tom, jestli zrovna svítí slunce. Věřte nebo ne, je to obrovský rozdíl. 

Po 3 dennim plachteni na lodi s lidma z celeho sveta jsme se vratili na Airlie Beach, prespali a rano vyrazili do Shute Harbouru, odkud nas odvezl clun na Whitehaven Beach. Cestu lodi jsme trosku podcenili, necekali jsme, ze to bude trvat tak dlouho. Prvnich 20 minut to byla legrace, velike vlny a srandicky. Smich nas ale brzy presel a my se zacali bat o vlastni zivoty. Na palube byla rodinka kanadanu s 6 mesicnim miminkem a lod byla v nekolika pripadech naklonena cca na 70 stupnu. Nekteri zacli zvracet driv, nekteri pozdeji. Mne napriklad zacaly brnet nohy a dlane, postupne i cely oblicej. Sledovani horizontu nepomohlo, nebyl nikde :) pani s miminkem v tichosti plakala. Bylo mi ji lito, ale v tu chvili jsem mela co delat sama se sebou. Vsichni jsme si prali, aby tahle cesta byla u konce. Po cca 1.5 hodine jsme zakotvili na Whitehaven Beach. Vsichni okamzite prchali z lodi a ja byla na sebe pysna ze jsem nezvracela...ne na dlouho ale :) privitala jsem tuhle plaz stylove a dodatecne se omlouvam! Kapitan nam rekl, ze pouze jednou bylo more podobne divoke a to jeho lod stala pridi kolmo k nebi. 

Nasledujich par hodin jsme to vsechno rozdychavali, postavili stan a sli se projit. Nasimi sousedy byla jiz zminena kanadska rodinka, se kterou jsme se spratelili uz na lodi. Vecery jsme travili s nimi u ohne. Sice se na ostrove nesmi rozdelavat ohen, ale kontrolovany ohen ve vyhrabane dire v pisku primo na plazi (par metru od vody) snad neni takovy problem :) 

 

Tihle ještěři nás pravidelně navštěvovali a brousili kolem našeho stanu. Tedy, lépe řečeno, kolem našeho jídla, na které si dělali zálusk. My ho ale měli řádně uložené v Esky (australská varianta chladícího boxu) a přestože nám ohlodali rohy, na jídlo se nedostali :-)

  

Po probuzení a vystrčení hlavy ze stanu se nám naskytl tento pohled. Probouzení a usínání při šumění vln je jako....pohádka

Vecer, kdyz sedite na plazi, muzete byt svedkem preletu tisicu netopyru (flying fox), kteri shani potravu.

Na dalsi den jsme si naplanovali prohlidku ostrova, takze jsme vyrazili na mistni kopec a plaz na druhe strane ostrova. Pak jsme se vratili zpatky na Whitehaven beach a prosli jsme si ji pekne az na konec. Zpocatku potkate par lidi, prevazne diky tomu, ze sem jezdi mensi vyletni lode, zakotvi tu na par hodin a pak zase jedou dal. Nebo sem take letaji vodni letadla s hrstkou pasazeru, ovsem opet jen na par hodin. Jedna se o skupinku cca 20-30 lidi, takze zadne davy, ale i tak jsme se chteli lidem vyhnout a tak jsme opustili nas kemp a vratili se az pote, co vsichni navstevnici odjeli :)                                                                                             

7 km tam a 7 km zpátky. Na pláži za celou dobu nikoho nepotkáte....

  

 ....jen pár náhodných větví, malých krabíků nebo drobných ptáčků podobným českým vrabčákům.

 

Na konci jsme si museli odpočinout. Písek byl jemný jako mouka. 
Vecer jsme opet stravili ve spolecnosti kanadske rodinky a jeste americkych studentu, kteri byli v Australii na vymennem pobytu. Zajimavi lide, prijemny vecer, proste pohoda :) 
Rano nas ale cekal odjezd - tou samou lodi, co jsme prijeli, takze jsem se nacpala pilulkama TravelCalm a byla pripravena na nejhorsi. Nastesti nic podobneho jako minule se nekonalo a bez uhony jsme se dostali na Hamilton Island odkud jsme odletali do Sydney. 
A zde je opet trasa naseho putovani. 

 

Cislo 3 reprezentuje tri denni plachteni na lodi v oblasti Whitsundays.