Asi neni treba dlouho vysvetlovat, proc nas tento ostrov oslovil. Klokani ostrov laka nejen na 540 km dlouhe pobrezi, vynikajici a cerstve dary more, divokou prirodu, klokany, lachtany, tucnaky, spoustu druhu ptactva a samozrejme i koaly, ale i vynikajici vino a med.
Kangaroo Island v kostce:
Klokani ostrov, treti nejvetsi ostrov Australie se nachazi 112 km jihozapadne od Adelaide. V porovnani s Ceskou republikou je to celkem mrnous, do Ceske republiky by se vesel zhruba 18x. Za svuj domov ho povazuje temer 4500 obyvatel. Objevil ho anglican Matthew Flinders v roce 1802. Nasledoval ho francouz Niclas Baudin, ktery zmapoval vetsinu ostrova, a proto se na ostrove setkate se spoustou francouzskych jmen na ruznych mistech. Od roku 1836 kolem ostrova ztroskotalo neco malo pres 80 lodi. Ti, ktere zajimaji trosky lodi se mohou vydat po Shipwreck Trail a dozvedet se vice. V Aboriginskych pribezich figuruje Kangaroo Island jako Karta (Zeme dusi ci prizraku), ale aboriginska populace byla omezena pouze na aboriginske zajatkyne z Tasmanie, ktere tam byly dovezeny rybari a lovci lachtanu. Diky odtrzeni od pevniny se na ostrove nachazi spousta endemickych druhu rostlin i zvirat.
Proc zrovna Kangaroo Island?
Letenky do Adelaide jsme koupili jiz pred nekolika mesici, aniz bychom meli nejaky jasny plan kam z Adelaide vyrazime. A protoze letenky byly za hubicku, ani jsme to nijak neresili. Pokud by nam to nevyslo, o tolik bychom stejne neprisli. Jednalo se o prodlouzeny vikend (prvni vikend v cervnu), kdy se slavi v Australii kralovniny narozeniny, takze jsme meli na tento vylet 4 dny.
Puvodne jsme se chteli podivat do Coober Pedy, ale 9 hodinova cesta z Adelaide nas trosku odradila. Po ceste tam neni nic extra k videni, po ceste zpatky jsme to chteli vzit pres vnitrozemi a videt poradnej outback. Problem byl v tom, ze bychom v aute stravili kazdy den minimalne 6-7 hodin a nic extra bychom nevideli. Vyhlasenou vinarskou oblast Barossa Valley bychom taky nestihli, protoze v cervnu se stmiva kolem 5pm. Zacala jsem si proto pohravat s myslenkou vydat se opacnym smerem - na jih. Kangaroo island byl hned jasnym favoritem. Cca 1,5 hodiny od Adelaide je ferryna, ktera vas za 40 minut prepravi na Kangaroo Island. Cely ostrov ma nejakych 150 km od zapadu k vychodu a 90 km ze severu na jih. Ostrov navic nabizi spoustu aktivit a mist, ktera se daji navstivit. Na 4 dny idealni :)
Dalsi naivni predstavou byl napad pujcit si karavan a prespavat v karavanu, abychom nemeli starosti s objednavanim ubytovani a nemuseli byt omezeni tim, kde se zrovna nachazi nas hotel. Nektere pujcovny karavanu vam nepujci karavan na mene nez 5 dni, coz se jeste da pochopit. Co mi ale hlava nebere je, ze ani jedna pujcovna nebyla schopna prevzit karavan zpet v nedeli rano. Takze napad s karavanem taky pada a my musime objednat osobni auto a ubytovani. A protoze je to na posledni chvili, moc ubytovacich moznosti neni, tak pro jistotu objednavame velike a prostorne SUV, abychom prinejhorsim prespali v aute :)
Ubytovani jsme nakonec sehnali, ale prestoze to bylo mimo sezonu, zaplatili jsme vic nez jsme chteli. Na ostrove je nekolik karavan parku a campingu, ktere jsou pekne rozmistene po celem ostrove. Bohuzel ale ten u Flinders Chase narodniho parku byl zrovna zavreny. S nejvetsi pravdepodobnosti pres zimu rekonstruuji. Pokud cestujete mimo sezonu jako my, pocitejte s tim, ze moznosti v mnoha ohledech budou omezene. Na druhou stranu je to skvle v tom, ze je na ostrove minimum turistu a vsechna zajimava mista nejsou prelidnena.
Vyrazime...
Jak uz u nas byva zvykem, rano opet nestihame a dobihame autobus s veskerou bagazi. Rano je neprijemnych 11 stupnu, ale behem se zahrejeme :) Na letisti jsme vcas a nase letadlo dokonce opousti letiste o pul hodiny drive!
Adelaide nas privitala s celkem priznivym pocasim kolem 18 stupnu. Pozdeji se prehnalo par prehanek, ktere ale trvaly jen nekolik minut. V Adelaide travime cca 2 hodinky, davame obed a nakupujeme nejake jidlo do zasoby. Tusime, ze na ostrove nebude moc moznosti a nechceme se zbytecne zdrzovat nakupovanim, kdyz muzeme objevovat krasy ostrova.
A hura do Cape Jervis na ferrynu! Vetsina cesty z Adelaide do Cape Jervis je po dalnici, posledni cca 50 km usek je ale dost klikaty.
Pocasi se po ceste umoudruje a sviti slunicko. "Cesta ferrynou bude bozi", rikam si. Vlny tomu ale nenasvedcuji a celou cestu se snazim udrzet obsah zaludku tam, kde ma byt. 40 minutova jizda mi prisla nekonecna. Vsechno jsem ale ustala a na pevnine uz je mi zase hej :) pokud mate slabsi zaludek jako ja, nezapomente sea sickness pills. Prodavaji je jak na terminalu tak i na lodi, ale v mem pripade uz bylo pozde a nezabraly by.
Na ostrov prijizdime kolem 16:00 rozhlizime se a mirime hned do infocentra v Penneshaw. Spoustu informaci jsme si uz zjistili doma, takze vetsinou jedeme na jisto a mame predstavu o tom, co podnikneme a kam pojedeme. Ostrov laka predevsim na divokou prirodu a zvirata, dechberouci vyhledy z utesu, krasne plaze s pruzracnou vodou a samozrejme vinice a morske plody. Po ceste z Penneshaw do Kingscote, kde budeme nocovat, se stavime v Sunset Cellar Door, kde davame rychlou degustaci bilych vin a kupujeme lahvinku Sauv Blanc. Slunce zapada a z vinice je nadherny vyhled.
Zanedlouho opet stavime, tentokrat na vyhlidce Prospect Hill, odkud je videt jak na severni tak i na jizni pobrezi ostrova.
Uz se seri a tak nikde nestavime a jen doufame, ze nam pod auto neskoci zadny klokan nebo wombat. Kingscote, kde se zabydlujeme ma neco malo pres 2000 obyvatel, je nejvetsi mesto na ostrove. Chteli jsme jit na nocni pozorovani tucnaku, ale v Kingscote byly tyto prohlidky zruseny, protoze nenasytni lachtani si v poslednich mesicich zacali pochutnavat na jiz zminenych tucnacich, takze se jejich populace drasticky zmensila a tudiz neni co pozorovat :( Vyrazime proto prozkoumat centrum, coz je dost nadneseny vyraz. Centrum je tvoreno jednou ulickou s par obchody, tremi lampami a asi dvema restauracemi :) trosku prehanim, ale opravdu to tak pusobi. Jedna z restauraci je zavrena takze volba na veceri je jasna :) Italska restaurace se na prvni pohled nejevi nijak vabne, ale moc moznosti nemame takze jdeme dovnitr. Restaurace je prazdna a k nasemu udivu se nas servirka pta, zda-li mame rezervaci :) kroutime hlavou a tak nas usazuje k malemu stolecku hned u dveri, mame stesti! Vsechny ostatni stoly jsou rezervovane. Ceny taky nejsou uplne lidove, ale na ostrove je obecne vsechno drazsi. Prestoze se restaurace nejevila jako nic extra, jidlo a jeho prezentace byla naprosto fenomenalni a strcila by do kapsy spoustu restauraci v Sydney. Po veceri jdeme zpet na pokoj. V ulicich nepotkate jedineho zivacka, vsude naprosto mrtvo, nikde nikdo.
V noci je nadherne ticho a rano se probouzime do krasneho dne s vymetenou oblohou. Mistni pekarna je jasnou volbou na snidani, kterou si bereme na plaz a pozorujeme dva lachtany, jak blbnou ve vode. Po snidani vyrazime smer Honey Farm.
CLIFFORD'S HONEY FARM
Maji tam Ligurijske vcely dovezene z Italie v roce 1884. Nabizeji ruzne vceli produkty od medu, propolisu, medoviny, kosmetiky ci svicek po produkty z koziho mleka, domaci marmelady nebo vyhlasenou zmrzlinu s mistnim medem. Majitele jsou velmi mili, ukazuji nam jejich vzdelavaci centrum a vcelky ve sklenenem ulu a pousteji nam instruktazni video. Samozrejmosti je ochutnavka ruznych medu. Na vyber jsou tri: Spring Mix (velmi podobny ceskemu medu), Bottle Brush a Sugar Gum. Kremovy med neni na ochutnavkovem menu, ale i tak ho kupujeme. Ceny medu jsou vic nez priznive a to diky tomu, ze kazdy mesic na ostrove neco kvete. Majitel farmy proto rozvazi uly s vcelkami po ostrove tak, aby mely vcely moznost neustale neco sbirat, takze med neni sezonni zalezitost. S taskou plnou medu, litrovou medovinou a makadamiovymi orechy v medu vyrazime dal.
Po ceste jsme narazili na ovci uprostred silnice. Utikala pred nami asi 200 metru, nez ji doslo, ze muze skocit na stranu a nechat nas projet :) vyhled na jeji zadnici nas pobavil.
Kangaroo Island v kostce:
Klokani ostrov, treti nejvetsi ostrov Australie se nachazi 112 km jihozapadne od Adelaide. V porovnani s Ceskou republikou je to celkem mrnous, do Ceske republiky by se vesel zhruba 18x. Za svuj domov ho povazuje temer 4500 obyvatel. Objevil ho anglican Matthew Flinders v roce 1802. Nasledoval ho francouz Niclas Baudin, ktery zmapoval vetsinu ostrova, a proto se na ostrove setkate se spoustou francouzskych jmen na ruznych mistech. Od roku 1836 kolem ostrova ztroskotalo neco malo pres 80 lodi. Ti, ktere zajimaji trosky lodi se mohou vydat po Shipwreck Trail a dozvedet se vice. V Aboriginskych pribezich figuruje Kangaroo Island jako Karta (Zeme dusi ci prizraku), ale aboriginska populace byla omezena pouze na aboriginske zajatkyne z Tasmanie, ktere tam byly dovezeny rybari a lovci lachtanu. Diky odtrzeni od pevniny se na ostrove nachazi spousta endemickych druhu rostlin i zvirat.
Proc zrovna Kangaroo Island?
Letenky do Adelaide jsme koupili jiz pred nekolika mesici, aniz bychom meli nejaky jasny plan kam z Adelaide vyrazime. A protoze letenky byly za hubicku, ani jsme to nijak neresili. Pokud by nam to nevyslo, o tolik bychom stejne neprisli. Jednalo se o prodlouzeny vikend (prvni vikend v cervnu), kdy se slavi v Australii kralovniny narozeniny, takze jsme meli na tento vylet 4 dny.
Puvodne jsme se chteli podivat do Coober Pedy, ale 9 hodinova cesta z Adelaide nas trosku odradila. Po ceste tam neni nic extra k videni, po ceste zpatky jsme to chteli vzit pres vnitrozemi a videt poradnej outback. Problem byl v tom, ze bychom v aute stravili kazdy den minimalne 6-7 hodin a nic extra bychom nevideli. Vyhlasenou vinarskou oblast Barossa Valley bychom taky nestihli, protoze v cervnu se stmiva kolem 5pm. Zacala jsem si proto pohravat s myslenkou vydat se opacnym smerem - na jih. Kangaroo island byl hned jasnym favoritem. Cca 1,5 hodiny od Adelaide je ferryna, ktera vas za 40 minut prepravi na Kangaroo Island. Cely ostrov ma nejakych 150 km od zapadu k vychodu a 90 km ze severu na jih. Ostrov navic nabizi spoustu aktivit a mist, ktera se daji navstivit. Na 4 dny idealni :)
Dalsi naivni predstavou byl napad pujcit si karavan a prespavat v karavanu, abychom nemeli starosti s objednavanim ubytovani a nemuseli byt omezeni tim, kde se zrovna nachazi nas hotel. Nektere pujcovny karavanu vam nepujci karavan na mene nez 5 dni, coz se jeste da pochopit. Co mi ale hlava nebere je, ze ani jedna pujcovna nebyla schopna prevzit karavan zpet v nedeli rano. Takze napad s karavanem taky pada a my musime objednat osobni auto a ubytovani. A protoze je to na posledni chvili, moc ubytovacich moznosti neni, tak pro jistotu objednavame velike a prostorne SUV, abychom prinejhorsim prespali v aute :)
Ubytovani jsme nakonec sehnali, ale prestoze to bylo mimo sezonu, zaplatili jsme vic nez jsme chteli. Na ostrove je nekolik karavan parku a campingu, ktere jsou pekne rozmistene po celem ostrove. Bohuzel ale ten u Flinders Chase narodniho parku byl zrovna zavreny. S nejvetsi pravdepodobnosti pres zimu rekonstruuji. Pokud cestujete mimo sezonu jako my, pocitejte s tim, ze moznosti v mnoha ohledech budou omezene. Na druhou stranu je to skvle v tom, ze je na ostrove minimum turistu a vsechna zajimava mista nejsou prelidnena.
Vyrazime...
Jak uz u nas byva zvykem, rano opet nestihame a dobihame autobus s veskerou bagazi. Rano je neprijemnych 11 stupnu, ale behem se zahrejeme :) Na letisti jsme vcas a nase letadlo dokonce opousti letiste o pul hodiny drive!
Adelaide nas privitala s celkem priznivym pocasim kolem 18 stupnu. Pozdeji se prehnalo par prehanek, ktere ale trvaly jen nekolik minut. V Adelaide travime cca 2 hodinky, davame obed a nakupujeme nejake jidlo do zasoby. Tusime, ze na ostrove nebude moc moznosti a nechceme se zbytecne zdrzovat nakupovanim, kdyz muzeme objevovat krasy ostrova.
A hura do Cape Jervis na ferrynu! Vetsina cesty z Adelaide do Cape Jervis je po dalnici, posledni cca 50 km usek je ale dost klikaty.
Pocasi se po ceste umoudruje a sviti slunicko. "Cesta ferrynou bude bozi", rikam si. Vlny tomu ale nenasvedcuji a celou cestu se snazim udrzet obsah zaludku tam, kde ma byt. 40 minutova jizda mi prisla nekonecna. Vsechno jsem ale ustala a na pevnine uz je mi zase hej :) pokud mate slabsi zaludek jako ja, nezapomente sea sickness pills. Prodavaji je jak na terminalu tak i na lodi, ale v mem pripade uz bylo pozde a nezabraly by.
Na ostrov prijizdime kolem 16:00 rozhlizime se a mirime hned do infocentra v Penneshaw. Spoustu informaci jsme si uz zjistili doma, takze vetsinou jedeme na jisto a mame predstavu o tom, co podnikneme a kam pojedeme. Ostrov laka predevsim na divokou prirodu a zvirata, dechberouci vyhledy z utesu, krasne plaze s pruzracnou vodou a samozrejme vinice a morske plody. Po ceste z Penneshaw do Kingscote, kde budeme nocovat, se stavime v Sunset Cellar Door, kde davame rychlou degustaci bilych vin a kupujeme lahvinku Sauv Blanc. Slunce zapada a z vinice je nadherny vyhled.
 |
| vyhled od Sunset Wines |
 |
| Pohled z Prospect Hill Lookoutu na severni pobrezi |
V noci je nadherne ticho a rano se probouzime do krasneho dne s vymetenou oblohou. Mistni pekarna je jasnou volbou na snidani, kterou si bereme na plaz a pozorujeme dva lachtany, jak blbnou ve vode. Po snidani vyrazime smer Honey Farm.
CLIFFORD'S HONEY FARM
Maji tam Ligurijske vcely dovezene z Italie v roce 1884. Nabizeji ruzne vceli produkty od medu, propolisu, medoviny, kosmetiky ci svicek po produkty z koziho mleka, domaci marmelady nebo vyhlasenou zmrzlinu s mistnim medem. Majitele jsou velmi mili, ukazuji nam jejich vzdelavaci centrum a vcelky ve sklenenem ulu a pousteji nam instruktazni video. Samozrejmosti je ochutnavka ruznych medu. Na vyber jsou tri: Spring Mix (velmi podobny ceskemu medu), Bottle Brush a Sugar Gum. Kremovy med neni na ochutnavkovem menu, ale i tak ho kupujeme. Ceny medu jsou vic nez priznive a to diky tomu, ze kazdy mesic na ostrove neco kvete. Majitel farmy proto rozvazi uly s vcelkami po ostrove tak, aby mely vcely moznost neustale neco sbirat, takze med neni sezonni zalezitost. S taskou plnou medu, litrovou medovinou a makadamiovymi orechy v medu vyrazime dal.
Po ceste jsme narazili na ovci uprostred silnice. Utikala pred nami asi 200 metru, nez ji doslo, ze muze skocit na stranu a nechat nas projet :) vyhled na jeji zadnici nas pobavil.
SEAL COLONY
Nasi dalsi zastavkou je Seal Colony a tesime se, ze uvidime nejake lachtany zblizka. Prestoze je celkem vetrno, predevsim na pobrezi, pres den je prijemnych 20 stupnu takze bundy nechavame v aute a mirime do Seal Colony info centra. Maji na vyber ze dvou prohlidek - s pruvodcem a nebo bez pruvodce. Ta bez pruvodce stoji $12 na osobu a spociva v prochazce po vyznacene stezce, ze ktere je nadherny vyhled na celou zatoku. Na jejim konci, ktery je temer na plazi, muzete videt pomerne dost lachtanu, kteri se vyhrivaji na pisecnych dunach. My meli stesti na spoustu lachtanich mrnousu, kteri se narodili pred dvema tremi mesici. Od stezky byli nekteri jen par metru, takze pokud mate dobry objektiv, mate velikou sanci na paradni zabery.
Australian Sea Lion je jednim z nejohrozenenjsich druhu lachtanu. V jizni Australii je zhruba 85% jejich populace a zbytek se nachazi v zapadni Australii. Seal Bay colony je udajne treti nejvetsi kolonie australskych lachtanu, jejichz pocet se pohybuje kolem tisice jedincu.
Druha moznost je prohlidka s pruvodcem, ktera stoji $32 za osobu. Pruvodce vam samozrejme vypravi veskera fakta o lachtanech, vezme vas dolu na plaz, kam se normalne nesmi a ukaze vam nekolik dalsich skupinek lachtanu citajici kolem 50-60 jedincu. Muzete je tak videt v jejich prirozenem prostredi ze vzdalenosti jen par metru, pozorovat jejich souboje, krmeni lachtanich miminek nebo jak dovadi ve vode. Soucasti teto vstupenky je taktez vstupenka na jiz drive zminenou stezku, kterou si po prohlidce muzete projit hezky pomalu a kochat se dechberoucimi vyhledy na zatoku, nebo jako my pozorovat orla klinoocaseho, ktery plachtil primo nad nasimi hlavami.
Odtud mirime do Flinders Chase Narodniho Parku pres Vivonne Bay, ktera nas ohromuje pruzracnou tyrkysovou vodou a ohromnym pribojem z druhe strany.
 |
| tamhle je Antarktida |
Odtud mirime do Flinders Chase Narodniho Parku pres Vivonne Bay, ktera nas ohromuje pruzracnou tyrkysovou vodou a ohromnym pribojem z druhe strany.
 |
| Vivonne Bay |
Na samem okraji narodniho parku mame ubytovani, kde si davame lehci obed a pokracujeme dal do parku, kde chceme videt Admiral's Arch, Remarkable Rocks a Cape du Couedis majak. Vstupne do parku je $10 za osobu a tesne pred infocentrem si dejte pozor na mistni husy, ktere jsou naprosto vsude a chrani si svoje uzemi. Dokonce se nebaly a utocily i na nase auto!
CAPE DU COUEDIS
Majak v Cape du Couedis je krasny, ale prohlidky se nekonaji. Misto toho je tam stezka dolu temer az k plazi s nadhernym vyhledem na jizni ocean, omyvajici brehy Antarktidy. Na samem konci stezky je Admiral's Arch a par lenosicich lachtanu. Nadherna zastavka, kde opet nebyla ani noha! Cestovat mimo sezonu ma neco do sebe :)
CAPE DU COUEDIS
Majak v Cape du Couedis je krasny, ale prohlidky se nekonaji. Misto toho je tam stezka dolu temer az k plazi s nadhernym vyhledem na jizni ocean, omyvajici brehy Antarktidy. Na samem konci stezky je Admiral's Arch a par lenosicich lachtanu. Nadherna zastavka, kde opet nebyla ani noha! Cestovat mimo sezonu ma neco do sebe :)
 |
| Majak Cape du Couedis |
 |
| ...po ceste k Admiral's Arch |
 |
| Admiral's Arch |
REMARKABLE ROCKS
Remarkable rocks se nachazi taktez ve Flinders Chase National Park a jsou videt uz z prijezdove cesty. Na tomto miste byla hrstka turistu, ale behem 5 minut byli pryc a my meli cele misto jen pro sebe :) v roce 2003 zde zemreli 3 lide. Okoli techto monumentu neni nijak oploceno, a proto by si lide meli davat pozor, kam slapou a nemeli by se pohybovat v blizkosti utesu, na coz upozornuji vsudypritomne cedule s varovanim.
Zapad slunce nadherne zbarvoval kameny, takze jsme se s nasimi fotaky, telefony a GoPro kamerami vyradili a nemuseli brat ohledy na ostatni :) uzasne zakonceni dne! Lahvinka vina ze Sunset Wines padla ten samy den k veceri :)
Remarkable rocks se nachazi taktez ve Flinders Chase National Park a jsou videt uz z prijezdove cesty. Na tomto miste byla hrstka turistu, ale behem 5 minut byli pryc a my meli cele misto jen pro sebe :) v roce 2003 zde zemreli 3 lide. Okoli techto monumentu neni nijak oploceno, a proto by si lide meli davat pozor, kam slapou a nemeli by se pohybovat v blizkosti utesu, na coz upozornuji vsudypritomne cedule s varovanim.
Zapad slunce nadherne zbarvoval kameny, takze jsme se s nasimi fotaky, telefony a GoPro kamerami vyradili a nemuseli brat ohledy na ostatni :) uzasne zakonceni dne! Lahvinka vina ze Sunset Wines padla ten samy den k veceri :)
Nasledujici rano jsme to vzali na sever podel hranic narodniho parku na Playford Hwy, staveli jsme se ve Stokes Bay a pak v Perndana na pozdni snidani. Vsechna mestecka nebo vesnice jsou opravdu malinkate a tvori je pouze par domku obvykle s malym kramkem s potravinami, mini kavarnickou a v lepsim pripade s jednim stojanem s benzinem :) Neni od veci nakoupit si bud na pevnine a nebo v Penneshaw. Kdekoliv jinde jsou moznosti omezene a ceny nekolikanasibne natazene.
Frcime si to dal pres American river, coz spis pusobi jako mokrady a domov pro cerne labute a dalsi vodni ptaky. Dale navstevujeme Pennington Bay, nadhernou zatoku s tyrkysovou vodou, kde mistni borci surfuji a chytaji ryby.
 |
| Pennington Bay |
Par postrehu a tipu...
- Lide na ostrove jsou neskutecne mili a ochotni
- Vsichni ridici se navzajem zdravi a za chvili budete i vy mavat na protijedouci auta :)
- silnice jsou krasne rovne a siroke a rychle se dostanete z bodu A do bodu B, max povolena rychlost je na hlavnich tazich 110 km/h. Nezpevnene cesty jsou vetsinou dobre upravene a nevyzaduji 4WD, povolena rychlost by se samozrejme mela upravit dle stavu vozovky a v potaz by se taktez mela brat divoka zver, ktera se pase kolem techto cest
- ostrov neni v zadnem pripade pouze o klokanech. Ano, klokanu je vsude mraky, ale najdete zde velmi pocetne zastoupene lachtany, tucnaky, wombaty a ruzne druhy ptactva. Nocni pozorovani tucnaku se provadi jiz pouze v Penneshaw. Bohuzel v sobotu vecer, kdy jsme v tomto mestecku byli se prohlidka vyjimecne nekonala, takze tucnaka jsme nevideli ani jednoho :(
- plody more, predevsim pak humri, jsou sezonni zalezitosti a mimo sezonu je nesezenete. Na ostrove se ale nachazi farma na ustrice a pak dalsi farma na sladkovodni raky
- za celou dobu jsme nevideli jedineho policistu ci policejni auto, ale udajne je na ostrove jedna policejni sluzebna
- stahnete si offline mapy nebo si sezente podrobnou mapu ostrova. Signal na ostrove budete mit jen na par mistech. Mapa v pruvodci, ktery sezenete v infocentru, je skvela a mela by vam bohate stacit
- slovo "Seal" byva v nejruznejsich publikacich casto prekladano jako tulen nebo lachtan, coz je nekdy dost zvadejici, protoze se jedna o dve rozdilna zvirata. Nebudte tedy prekvapeni az v Seal Colony uvidite lachtany, nikoliv tulene. Lachtani se od tulenu lisi v nekolika ohledech. Pro laiky muze byt prvnim poznavacim znamenim lachtana to, ze ma male usi, ty tuleni nemaji. Lachtani taktez prespavaji na sousi na rozdil od tulenu. Dalsim znakem jsou zadni ploutve, ktere u tulenu smeruji dozadu a slouzi vyhradne ke kormidlovani ve vode, zatimco lachtani tyto ploutve pouzivaji i k pohybu po sousi a mohou je strcit pod svoje vlastni telo.
Komentáře