Par dni pote, co jsme o Vanocich letadlem dosedli na letisti v Christchurch, NZ se zacal rysovat dalsi vylet. Sice pracovni, ale do Evropy, takze zde byla sance, ze bych si mohla "odskocit" do Cech a potesit tak sve blizke.
A protoze firma, ve ktere pracuji je celkem flexibilni, stravim 2 tydny v Dublinu a tyden v Cechach. Jako poslusny a vdecny zamestnanec jsem okamzite navrhla ze letenku z Dublinu do Prahy si zaplatim, ale pro firmu je to zanedbatelna polozka a udajne bych to jen komplikovala, takze se postarali o veskere vydaje za letenky. Mam ja to ale stesti!
V den odletu bylo v Sydney leto v plnem proudu, opet kolem 35 stupnu, ovsem v Dublinu bylo pouhych 5 stupnu a klasicky mrholilo.
Pokud vam prijde let ze Sydney do Prahy dlouhy, meli byste si vyzkouset letet do Dublinu. Nezda se to, ale 8 hodinovy let z DXB do DUB moc rychle neutika. Tentokrat byl kupodivu mnohem lepsi let ze SYD do DXB. Letela jsem v 6 rano, takze doprava v noci na letiste byla nulova a ani na letisti nebyla snad ani noha...tedy krome naseho letu. Odbaveni probehlo za mene nez 10 minut, pasova kontrola snad za minutu a security behem 5 minut. Naprosta pecka. Jedinym negativem snad bylo, ze ne vsechny obchody na letisti byly otevrene, takze nakupy suvenyru na posledni chvili nebo obcerstveni si jen tak neporidite. Sotva projdu kramky co jsou otevrene, uz nas vyzyvaji k tomu, abychom se presunuli ke gatu a zacali nasedat do letadla. Letadlo bylo poloprazdne a cela moje rada byla prazdna, coz znamena jednine...poradne se natahnu! A neni nic lepsiho nez se na 15 hodinovem letu poradne natahnout. K dokonalosti mi chybi jen jedno..a tim je utiseni mimina, sediciho primo prede mnou. Z nejakeho duvodu o sobe muselo neustale davat vedet, a to dost hlucne...nebylo nijak nestastne nebo tak neco, jen bylo hodne hlucne :) spunty to ale trosku ztlumily. Lety na sebe navazovaly perfektne a v Dubai neztracim ani minutu, jdu od jednoho gatu k druhemu a mam to jen tak tak. Let z Dubai byl o dost natriskanejsi, ale ani ten nebyl plne obsazeny. V tu chvili na me unava dolehla a chtelo se mi strasne spat...a nemela jsem se kam natahnout. Takove pohodli jako behem predesleho letu jsem nemela, a tak jsem do Dublinu priletela dost utahana. S evropskym pasem jsem prosvistela kontrolou a mastila si to k taxiku, ktery uz na me poslusne cekal :)
Na sprchu a postel jsem se tesila jak male dite. Rano se probouzim v 6 rano s migrenou. Venku je zima, zatazeno a prestoze je 8 rano, je tma jak v pytli...padim na snidani a premyslim, kam pres den vyrazim. Volba padla na Dublin Castle, Christ Church Cathedral a St. Patrick's Cathedral.
Zrcadlovku jsem s sebou netahala, takze vsechny fotky, ktere jsem poridila jsou z mobilu.
Dublin, Irsko...misto, ktere jsem (az doposud) nikdy nenavstivila, prestoze je to z Cech, co by kamenem dohodil. Ale tak uz to asi byva. To co mame obvykle na dosah nas az tolik nezajima a chceme navstivit exotiku a vzdalene krajiny, coz si myslim, ze je skoda. Kolikrat mame ty nejkrasnejsi mista na dosah ruky, a presto se trmacime na mista, co mozna nejvice vzdalena.
Irsko, tak jak jsem mela moznost jej poznat (za tech par dni) je zeme Guinensse, obrovskych racku, Vikingu a Normanu, whisky, brambor, trojlistku, skvelych hospudek a spousty historie.
Prochazka podel reky Liffey, ktera proteka Dublinem neni nijak zvlastni a myslim si, ze by se dalo s takovym mistem udelat mnohem vice. V noci je ale okoli reky Liffey krasne nasviceno. V oblasti Temple Bar se ale vse obraci a najdete zde spoustu typickych irskych hospudek s neuveritelnou atmosferou, zivou hudbou, ruzne historicke budovy a male obchudky se vsim moznym.
A protoze firma, ve ktere pracuji je celkem flexibilni, stravim 2 tydny v Dublinu a tyden v Cechach. Jako poslusny a vdecny zamestnanec jsem okamzite navrhla ze letenku z Dublinu do Prahy si zaplatim, ale pro firmu je to zanedbatelna polozka a udajne bych to jen komplikovala, takze se postarali o veskere vydaje za letenky. Mam ja to ale stesti!
V den odletu bylo v Sydney leto v plnem proudu, opet kolem 35 stupnu, ovsem v Dublinu bylo pouhych 5 stupnu a klasicky mrholilo.
Pokud vam prijde let ze Sydney do Prahy dlouhy, meli byste si vyzkouset letet do Dublinu. Nezda se to, ale 8 hodinovy let z DXB do DUB moc rychle neutika. Tentokrat byl kupodivu mnohem lepsi let ze SYD do DXB. Letela jsem v 6 rano, takze doprava v noci na letiste byla nulova a ani na letisti nebyla snad ani noha...tedy krome naseho letu. Odbaveni probehlo za mene nez 10 minut, pasova kontrola snad za minutu a security behem 5 minut. Naprosta pecka. Jedinym negativem snad bylo, ze ne vsechny obchody na letisti byly otevrene, takze nakupy suvenyru na posledni chvili nebo obcerstveni si jen tak neporidite. Sotva projdu kramky co jsou otevrene, uz nas vyzyvaji k tomu, abychom se presunuli ke gatu a zacali nasedat do letadla. Letadlo bylo poloprazdne a cela moje rada byla prazdna, coz znamena jednine...poradne se natahnu! A neni nic lepsiho nez se na 15 hodinovem letu poradne natahnout. K dokonalosti mi chybi jen jedno..a tim je utiseni mimina, sediciho primo prede mnou. Z nejakeho duvodu o sobe muselo neustale davat vedet, a to dost hlucne...nebylo nijak nestastne nebo tak neco, jen bylo hodne hlucne :) spunty to ale trosku ztlumily. Lety na sebe navazovaly perfektne a v Dubai neztracim ani minutu, jdu od jednoho gatu k druhemu a mam to jen tak tak. Let z Dubai byl o dost natriskanejsi, ale ani ten nebyl plne obsazeny. V tu chvili na me unava dolehla a chtelo se mi strasne spat...a nemela jsem se kam natahnout. Takove pohodli jako behem predesleho letu jsem nemela, a tak jsem do Dublinu priletela dost utahana. S evropskym pasem jsem prosvistela kontrolou a mastila si to k taxiku, ktery uz na me poslusne cekal :)
Na sprchu a postel jsem se tesila jak male dite. Rano se probouzim v 6 rano s migrenou. Venku je zima, zatazeno a prestoze je 8 rano, je tma jak v pytli...padim na snidani a premyslim, kam pres den vyrazim. Volba padla na Dublin Castle, Christ Church Cathedral a St. Patrick's Cathedral.
Zrcadlovku jsem s sebou netahala, takze vsechny fotky, ktere jsem poridila jsou z mobilu.
Dublin, Irsko...misto, ktere jsem (az doposud) nikdy nenavstivila, prestoze je to z Cech, co by kamenem dohodil. Ale tak uz to asi byva. To co mame obvykle na dosah nas az tolik nezajima a chceme navstivit exotiku a vzdalene krajiny, coz si myslim, ze je skoda. Kolikrat mame ty nejkrasnejsi mista na dosah ruky, a presto se trmacime na mista, co mozna nejvice vzdalena.
Irsko, tak jak jsem mela moznost jej poznat (za tech par dni) je zeme Guinensse, obrovskych racku, Vikingu a Normanu, whisky, brambor, trojlistku, skvelych hospudek a spousty historie.
Prochazka podel reky Liffey, ktera proteka Dublinem neni nijak zvlastni a myslim si, ze by se dalo s takovym mistem udelat mnohem vice. V noci je ale okoli reky Liffey krasne nasviceno. V oblasti Temple Bar se ale vse obraci a najdete zde spoustu typickych irskych hospudek s neuveritelnou atmosferou, zivou hudbou, ruzne historicke budovy a male obchudky se vsim moznym.
Do tehle oblasti se jeste vratim se svymi kolegynemi, ktere mi slibily, ze zajdeme na veceri a nejake ty drinky. Prochazim kolem radnice a mirim si to k Dublin Castle, kde jsem se rozhodla si zaplatit prohlidku. Pruvodkyne byla super a vubec cela prohlidka byla velmi zajimava, poucna a zabavna zaroven. Navic se vetsina odehravala uvnitr hradu, takze mi bylo i teplo :)
 |
| Kaple a puvodni vez Dublin Castle |
Dublin Castle byla puvodne keltska osada, kterou prepadli Vikingove a od te doby byla jejich. Pak je ale napadli Normane a prestaveli osadu k obrazu svemu, takze na uzemi, kde dnes stoji Dublin Castle muzete najit jak zdi a stavby Vikingu tak Normanu. Vikingove udajne meli tajny recept na cement, ktery spocival v tom, ze smichali krev dobytka, chlupy, kosti a pisek a tato smes drzi kusy prapuvodnich zdi dodnes. Osada stala mezi dvema rekami - Liffey a Poddle. Reka Poddle je dnes podzemni reka, kterou je mozno castecne videt behem prohlidky. Barva reky byla a je tmava ci hneda, coz se v puvodnim jazyce keltu reklo Dubhlinn nebo Dyfflin, z cehoz se odvodilo nynejsi poanglictele jmeno mesta, Dublin.
Jedina puvodni cast tohoto hradu je vez, ktera pusobila jako vezeni. Zbytek stavby bohuzel shorel a byl prestaven v 17.stoleti. Proto muzete videt ruzne styly - vez ze stredoveku a zbytek prevazne v gregorianskem stylu.
V prostorach hradu sveho casu take pusobil autor Draculy - Bram Stoker, jehoz puvodni profesi bylo ucetnictvi.
V objektu je take krasna kaple, ktera ovsem v dnesni dobe nepusobi jako kaple, ale spise jako misto urcene k ruznym spolecenskym akcim, koncertum, nataceni serialu, prednaskam a recitalum. Ma pry neuveritelnou akustiku, protoze je vse ze dreva. Oltar v teto kapli nenajdete. Vitraze a varhany jsou jedine dve polozky, ktere jsou dovezene odjinud.
V prostorach hradu sveho casu take pusobil autor Draculy - Bram Stoker, jehoz puvodni profesi bylo ucetnictvi.
V objektu je take krasna kaple, ktera ovsem v dnesni dobe nepusobi jako kaple, ale spise jako misto urcene k ruznym spolecenskym akcim, koncertum, nataceni serialu, prednaskam a recitalum. Ma pry neuveritelnou akustiku, protoze je vse ze dreva. Oltar v teto kapli nenajdete. Vitraze a varhany jsou jedine dve polozky, ktere jsou dovezene odjinud.
Po prohlidce Dublin Castle si to mirim smerem ke Christ Church Cathedral a verte nebo ne, musim vytahnout slunecni bryle! Katedrala je to vskutku pekna, delam par fotek zvenku a nakouknu dovnitr a pokracuju dal k St. Patrick's Cathedral, ktera byla postavena na pocest patrona Dublinu, svateho Patrika, ktery se zapricinil za to, ze Irove konvertovali na krestanstvi. Tato katedrala je nejvetsi v Irsku a jeji vez se tyci do vysky 43 metru. Platim 6 euro a jdu dovnitr katedraly, kde maji letacky v ruznych cizich jazycich...vcetne cestiny. Interier je prekrasny a v katedrale se da i fotit, z cehoz mam radost. Katedrala je rozdelena do ruznych casti a kridel a kazda cast ma co nabidnout. V pravem kridle katedraly je jakesi informacni stredisko, kde jsou male tablety zabudovane do lavic a vy se muzete dozvedet vice informaci o katedrale, pribezich spojenych s katedralou, jeji historii, zajimavosti apod. Na sve si prijdou i ti, kteri jsou tvorivejsi. Je zde nekolik desek s ruznymi patrony. Na desku polozite papir a pres papir jezdite zlatou kridou, diky ktere se na bilem papire vyrysuje obrazek.
Mirim zpet, odkud jsem prisla a nejradeji bych zapadla do hospudky na nejakou teplou polevku, ale ve meste je takoveho rozptyleni, ze tohle vypoustim a pred setmenim se chci vratit do hotelu.
V nedeli mam na programu dum Oscara Wilda a jeho sochu v parku naproti, prochazim taktez kolem vladnich budov a irskeho muzea, do ktereho se jeste vratim, protoze oteviraji az ve 2pm.
 |
| Dum, kde Oscar Wild vyrustal |
 |
| Socha Oscara Wilda |
 |
| Vladni budovy |
Jdu do parku St. Stephen's Green. Slunicko sviti, ale v dobe obeda se obloha zatahne a zacnou padat kroupy. Nejvyssi cas zapadnout nekam na obed. Volba padla na restauraci Hugo's, ktera mela dobre recenze a musim uznat, ze jak prostredi, tak atmosfera, obsluha a jidlo byly naprosto vynikajici.
S plnym zaludkem si to mirim do muzea, kde si prohlizim nejruznejsi druhy irskych zvirat z dob minulych i soucasnych. Aktivit pro dnesek bylo az az a opet mirim do hotelu, kde si trosku odpocinu a naberu sily na prvni pracovni den.
Pracovni tyden utekl jako voda, podivali jsme se do moc peknych restauraci a hospudek. Ve stredu jsme navstivili restauraci Johnie Fox's, coz je nejvyse polozena restaurace v Irsku (asi hodinku od Dublinu), ktera byla zalozena v 17. stoleti a funguje dodnes. je na upati hor, ale tak vysoko zase neni :) Vecere je spojena s koncertem a tradicnimy irskymi pisnickami a irskymi tanci. Restaurace je vyhlasena nejen diky klasickym tancum, irske hudbe a zabave, ale take diky morskym plodum, ktere se zde serviruji - chowder (husta rybi polevka s muslemi a kusy ryb), musle, ustrice a ruzne druhy ryb. Restaurace je vyzdobena nejruznejsimi starymi predmety jako napriklad vidlemi, porcelanovymi nocniky a hrnky, starymi fotografiemi ci dzbany a v podstate vsim, co se z dob minulych dochovalo. Vsechny tyhle predmety dodavaji tomuto mistu neskutecnou atmosferu a charizma a clovek se citi strasne pohodlne a utulne (obzvlaste u plapolajiciho krbu s vonavym drevem, ktere v nem praska)
 |
| Strop vyzdobeny starymi nocniky |
V patek jsme to zavrsily veceri v restauraci Fade St. Social, kde jsem si posmakla na luxusnich ustricich, hovezim v omacce z Guinness piva a jako dezert jsem zvolila jakysi creme brulee, ktere bylo neskutecne servirovane a chutne, ze moje chutove poharky mely party :)
Sobota neslibovala zadne uchvatne pocasi, bylo zatazeno a obcas mrholilo, takze jsem se rozhodla navstivit Guinness pivovar. Tramvaji jsem od hotelu dojela na stanici James's a odtud to dosla (necelych 10 minut). Listek do pivovaru stoji 20 Euro, coz se mi po pravde uplne nechtelo platit....Ale, jsem z Plzne, takze je to jakasi povinnost, ale pivo nepiju, takze jsem byla na vazkach. ALE... kdo vi, kdy se do Dublinu zase podivam, tak jsem si rekla "proc ne" a uz jsem drzela listek v ruce. Prohlidka Guinness pivovaru se od toho plzenskeho velmi lisi. Nas pivovar a prohlidka v nem je zamerena na historicke dedictvi, pojednava o procesu vareni piva, surovin, historii i soucasne dobe a soucasne trendy v chutich. V Guinness pivovaru si prohlidku delate sami a nasledujete sipky, ctete si informacni panely, poslouchate audio doprovod a koukate na videa, ktera vysvetluji nejruznejsi procesy. Budova pivovaru je samozrejme historicka, ovsem interier je do urcite miry (na muj vkus az moc) zmodernizovany. Z prvniho patra projdete az do pateho patra, ochutnate par vzorku piva a dale se dostanete az do Gravity Baru, kde vam natoci poradnou pintu Guinnesse jako pozornost, ktereho si muzete vychutnat pri pohledu na cele mesto.
Sobota neslibovala zadne uchvatne pocasi, bylo zatazeno a obcas mrholilo, takze jsem se rozhodla navstivit Guinness pivovar. Tramvaji jsem od hotelu dojela na stanici James's a odtud to dosla (necelych 10 minut). Listek do pivovaru stoji 20 Euro, coz se mi po pravde uplne nechtelo platit....Ale, jsem z Plzne, takze je to jakasi povinnost, ale pivo nepiju, takze jsem byla na vazkach. ALE... kdo vi, kdy se do Dublinu zase podivam, tak jsem si rekla "proc ne" a uz jsem drzela listek v ruce. Prohlidka Guinness pivovaru se od toho plzenskeho velmi lisi. Nas pivovar a prohlidka v nem je zamerena na historicke dedictvi, pojednava o procesu vareni piva, surovin, historii i soucasne dobe a soucasne trendy v chutich. V Guinness pivovaru si prohlidku delate sami a nasledujete sipky, ctete si informacni panely, poslouchate audio doprovod a koukate na videa, ktera vysvetluji nejruznejsi procesy. Budova pivovaru je samozrejme historicka, ovsem interier je do urcite miry (na muj vkus az moc) zmodernizovany. Z prvniho patra projdete az do pateho patra, ochutnate par vzorku piva a dale se dostanete az do Gravity Baru, kde vam natoci poradnou pintu Guinnesse jako pozornost, ktereho si muzete vychutnat pri pohledu na cele mesto.
Par drbu ze zakulisi...
Arthur Guinness investoval v roce 1752 penize do pivovaru nedaleko Dublinu a upsal se k 9000 letemu najmu. Za svoji zenu pojal Olivii Whitmore, se kterou meli 21 deti, ovsem pouze 10 z nich se jich dozilo dospelosti....
Na nedeli mam naplanovane Cliffs of Moher na zapadnim pobrezi. Nejnavstevovanejsi irskou prirodni atrakci. Je to opet organizovana tura, z cehoz nejsem uplne nadsena, ale listek jsem mela od firmy zdarma tak nebudu delat Zagorku :) odjezd v 7:50am. Nas ridic John byl bombardak. Nejen, ze byl neskutecne trpelivy s nasi skupinkou, ve ktere prevladali Spanele, kteri vubec nemluvili anglicky, stezovali si na nizkou teplotu v autobusu a vecne chodili pozde, ale vypravel nam o historii a zajimavostech ruznych mist, byl vtipnej a velmi ochotnej. Vrele doporucuji!
Po ceste na zapadni pobrezi jedeme prevazne po dalnici. Posledni, zhruba hodinovy usek se tahne irskym venkovem a podel pobrezi.
Prsi cely den, vitr fici jak blazen a teploty nepresahnou 4stupne. Ne zcela idealni podminky k navsteve Cliffs of Moher. Ale jindy to neslo. Aspon mam tu pravou irskou zkusenost :) po ceste stavime na obed v male vesnicce a hospudka nabizi teple polevky a posezeni u krbu. Co vic si prat!
Po ceste stavime jeste u stareho opatstvi tusim ze z 6. stoleti a dale pak jeste na Baby cliffs, coz je takova miniatura Cliffs of Moher. Po ceste irskym venkovem na vas dychne takova ta prava atmosfera...vsude same hrady, zriceniny, kamenne hradby, drsna priroda a drsne pocasi. V oblasti, kterou projizdime, pracovali pred stovkami let pristehovalci. Oliver Cromwell se je rozhodl poradne zaprahnout, protoze zde udajne nebyl dost vysoky strom na to, aby je povesili, dost hluboky rybnik ci reka, aby je utopili a ani vhodna zem, aby je zakopali (vsude same kameny) Byl to asi velmi mily pan ten Oliver :)
Arthur Guinness investoval v roce 1752 penize do pivovaru nedaleko Dublinu a upsal se k 9000 letemu najmu. Za svoji zenu pojal Olivii Whitmore, se kterou meli 21 deti, ovsem pouze 10 z nich se jich dozilo dospelosti....
Na nedeli mam naplanovane Cliffs of Moher na zapadnim pobrezi. Nejnavstevovanejsi irskou prirodni atrakci. Je to opet organizovana tura, z cehoz nejsem uplne nadsena, ale listek jsem mela od firmy zdarma tak nebudu delat Zagorku :) odjezd v 7:50am. Nas ridic John byl bombardak. Nejen, ze byl neskutecne trpelivy s nasi skupinkou, ve ktere prevladali Spanele, kteri vubec nemluvili anglicky, stezovali si na nizkou teplotu v autobusu a vecne chodili pozde, ale vypravel nam o historii a zajimavostech ruznych mist, byl vtipnej a velmi ochotnej. Vrele doporucuji!
Po ceste na zapadni pobrezi jedeme prevazne po dalnici. Posledni, zhruba hodinovy usek se tahne irskym venkovem a podel pobrezi.
Prsi cely den, vitr fici jak blazen a teploty nepresahnou 4stupne. Ne zcela idealni podminky k navsteve Cliffs of Moher. Ale jindy to neslo. Aspon mam tu pravou irskou zkusenost :) po ceste stavime na obed v male vesnicce a hospudka nabizi teple polevky a posezeni u krbu. Co vic si prat!
Po ceste stavime jeste u stareho opatstvi tusim ze z 6. stoleti a dale pak jeste na Baby cliffs, coz je takova miniatura Cliffs of Moher. Po ceste irskym venkovem na vas dychne takova ta prava atmosfera...vsude same hrady, zriceniny, kamenne hradby, drsna priroda a drsne pocasi. V oblasti, kterou projizdime, pracovali pred stovkami let pristehovalci. Oliver Cromwell se je rozhodl poradne zaprahnout, protoze zde udajne nebyl dost vysoky strom na to, aby je povesili, dost hluboky rybnik ci reka, aby je utopili a ani vhodna zem, aby je zakopali (vsude same kameny) Byl to asi velmi mily pan ten Oliver :)
Kdyz dorazime do cilove destinace, privita nas neskutecne husta mlha. Neni videt vubec nic, ani budova informacniho centra :) mirim si to okamzite na vyhlidku a doufam, ze alespon neco uvidim. Mam ale smulu a opravdu neni videt ani na krok.
Neskutecne zklamani! Mirim si to proto do informacniho centra s tim, ze si prectu nejake informace, ohreju se a treba se pocasi umoudri. Mam necele dve hodiny, tak to by bylo, aby se pocasi nezlepsilo. 20 minut pred planovanym odjezdem se jdu opet podivat na vyhlidku a zkousim stesti. Uspech! Mlha castecne ustoupila a v dali byly opravdu videt utesy, hradecek i rozboureny Tichy ocean. Narazovy vitr byl hodne neprijemny, ale v tu chvili mi to az tak nevadilo a mackala jsem spoust sveho mobilniho fotaku jako diva. Clovek nikdy nevi, kdy prijdou dalsi mraky, kroupy, mlha apod :) jsem nadmiru spokojena, ze to trmaceni sem nebylo zbytecne.
 |
| Cliffs of Moher |
Na utesech casto probihaji zasnuby, ovsem velmi bych se divila, kdyby nejake zasnuby probehly v den, kdy jsem utesy navstivila ja :)
Po ceste zpet do Dublinu se stavime jeste u jednoho hradu, stale prsi a pada na nas unava, takze si v rychlosti prohlizime hrad, skaceme do autobusu, kde to vetsina cestujicich za chvili zalomi a spi az do Dublinu. Jakmile se priblizime k Dublinu, prestava prset, mraky ustupuji a Dublin nas vita cistou oblohou a zaricim uplnkem. Tomu se proste rika zakon schvalnosti :)
Pracovni tyden je opet hekticky, nastesti ve ctvrtek uz si to mirim smer Praha. Sedim v letadle spolecnosti Aer Lingus, o ktere jsem nikdy neslysela. Je to narodni irska letecka spolecnost. Vsichni irove ale mluvili o teto spolecnosti velmi pozitivne. Dle meho soudu jsou ale sluzby treba Jetstaru v Australii mnohdy lepsi a lety pohodlnejsi. Kazdopadne let trva 2,5 hodiny, takze je mi to fuk a nic extra neresim. Pristavam na letisti Vaclava Havla, jsou asi 2 stupne a polojasno. Zpet na ceske pude...alespon docasne...
Po ceste zpet do Dublinu se stavime jeste u jednoho hradu, stale prsi a pada na nas unava, takze si v rychlosti prohlizime hrad, skaceme do autobusu, kde to vetsina cestujicich za chvili zalomi a spi az do Dublinu. Jakmile se priblizime k Dublinu, prestava prset, mraky ustupuji a Dublin nas vita cistou oblohou a zaricim uplnkem. Tomu se proste rika zakon schvalnosti :)
Pracovni tyden je opet hekticky, nastesti ve ctvrtek uz si to mirim smer Praha. Sedim v letadle spolecnosti Aer Lingus, o ktere jsem nikdy neslysela. Je to narodni irska letecka spolecnost. Vsichni irove ale mluvili o teto spolecnosti velmi pozitivne. Dle meho soudu jsou ale sluzby treba Jetstaru v Australii mnohdy lepsi a lety pohodlnejsi. Kazdopadne let trva 2,5 hodiny, takze je mi to fuk a nic extra neresim. Pristavam na letisti Vaclava Havla, jsou asi 2 stupne a polojasno. Zpet na ceske pude...alespon docasne...
Z bezneho zivota v Dublinu...
Po celem meste funguje system jakychsi pujcoven jizdnich kol. Predplatite si kartu na rok, zaplatite nejakych 20 Euro a muzete si pujcovat kolo z jakekoliv stanice. Tusim ze prvni pulhodina je zdarma a pak platite asi 50 centu nebo 1 Euro za dalsi hodinu. Jakmile dojedete na misto urceni, kolo zase vratite do nejblizsi stanice a jdete po svych. Tyto stanice jsou velmi hojne rozmisteny po celem meste a vypadaji nasledovne...
Po celem meste funguje system jakychsi pujcoven jizdnich kol. Predplatite si kartu na rok, zaplatite nejakych 20 Euro a muzete si pujcovat kolo z jakekoliv stanice. Tusim ze prvni pulhodina je zdarma a pak platite asi 50 centu nebo 1 Euro za dalsi hodinu. Jakmile dojedete na misto urceni, kolo zase vratite do nejblizsi stanice a jdete po svych. Tyto stanice jsou velmi hojne rozmisteny po celem meste a vypadaji nasledovne...
Az me prekvapilo, jaci naruzivi cykliste dublinane jsou. Teploty se pohybovaly pod nulou, mrzlo, prselo, padaly kroupy a oni si to vesele svisti v ulicich Dublinu na kole. Za takovych podminek by me nikdo na kolo nedostal :)
Co je ovsem zajimave, tohle schema je podporovano i vladou a firmy dokonce davaji ulevy zamestnancum, kteri techto sluzeb vyuzivaji. Prispiva to k celkovemu zlepseni zdravotniho stavu i kondice zamestnancu, coz ma za nasledek to, ze jsou zamestnanci mene nemocni...tedy alespon teoreticky.
Komentáře