Letos na prelomu ledna a unora jsem mela to stesti, ze se za mnou prijela podivat cast moji rodiny. Mamka nerada leta a ani lode ji nedelaji moc dobre, takze ta to vsechno monitorovala z Cech. Tata s brachou ale sedli na letadlo a po 25,5 hodinach jsme je privitali v Sydney. Teplotni rozdil mezi Ceskou republikou a Sydney byl nejakych 40°C. Nas 3 tydenni pruzkum Sydney a jeho blizkeho okoli, poznavani zdejsi kultury a naseho zivota u protinozcu muze odstartovat.
Uz dopredu mi bylo kladeno na srdce, aby program nebyl zbytecne hekticky. Preci jen si kluci chteji taky trosku odpocinout. Naplanovano jsem toho mela celou radu a CK Renata slapala na plne obratky uz nekolik tydnu pred jejich priletem. Vsechno jsme bohuzel nestihli, ale i tak doufam, ze na kluky Australie zapusobila tak jako na nas. Australskeho knizniho pruvodce meli nastudovaneho a dokumentarnich poradu o Australii zhledli peknou radku, takze vybaveni byli dobre.
Vysokych teplot si uzili nad miru. Letosni leden a unor byly jednoznacne nejteplejsi mesice za poslednich 150 let a teplotni rekordy padaly takrka kazdy druhy den. Vysoke teploty na prelomu ledna a unora se tak nejak daji v Australii ocekavat, ale tohle...to i na nas bylo trochu moc a ne vzdy nam to nahravalo do naplanovanych aktivit. V takovem pocasi jen tezko vyrazite na 10km track. Nevadi, chopili jsme se toho z druheho konce a kostovali nejruznejsi druhy zdejsich piv a vin a dodrzovali tak pitny rezim. Navic po par dnech skoncily skolni prazdniny takze v kempech a mimo Sydney nebylo tak narvano.
Uz po ceste z letiste si nemuzu nevsimnout vsech tech komentaru ohledne aut a motorek. Kluci si vsimali vseho, co kolem nas projelo, modely aut, ktere se v Cechach jen tak nevidi a v tu chvili jakoby mluvili cizym jazykem. S tatou (ucitelem v autoskole) probirame pravidla silnicniho provozu v Australii.
Dalsim vdecnym tematem je australska havet, ktera klukum neda spat a vyptavaji se na pavouky, hady, krokodyly, zraloky a meduzy. Snazime se jim vysvetlit, ze krokodyli se v Sydney uplne nevyskutuji. Zbytek sice ano, ale az na ty pavouky a meduzy, nic ostatniho nejspis neuvidi.
Prace slechti
Ja jsem na tom nebyla s dovolenou nijak ruzove. Od rijna jsem v podstate mela prevazne volno. Jeste ze mam pohodovou sefovou. Par dni jsem pracovala z domova, par dni jsem si vzala volno a parkrat jsem se ukazala v kancelari dopoledne s tim, ze odpoledne ode me nemuzou ocekavat zadnou aktivitu. Prestoze bych rada stravila s rodinou vic casu, neslo to, ale za to se jim tak dostalo dostatecneho prostoru, aby si ode me a mych naplanovanych aktivit odpocinuli.
Hned po priletu vyrazime k nam a pak vyrazime na Palm Beach. Nemuzeme preci dopustit, aby kdokoliv behem dne usnul a tak tatu s brachou mucime az do 9-10 vecer. Po ceste nesmime vynechat vyhlasene australske pie v Upper Crust Pies, v nevabne vypadajici plechove budce u cesty, ale s o to vice ocenenimi a vynikajicimi australskymi kolaci uvnitr. Po ceste zpet davame Fish & chips respektive scallops & chips v Newportu, kde si je davame vzdy kdyz jedeme kolem. Jsou tam bezkonkurencni.
28. rijen na australsky zpusob neboli kontroverzni oslavy Australia Day, ktere puvodni obyvatelstvo Australie povazuje za den invaze
Hned druhy den po priletu do Australie meli nasi to stesti, ze mohli na vlastni kuzi zazit jedny z nejvetsich oslav v Australii. Takze jsme vyrazili do mesta. Program byl nabity. Shledli jsme Ferrython z Harbour Bridge, prosli se k Opere, poobedvali jsme v The Rocks, prosli to do Barrangaroo a Darling Harbouru a zakoncili to vychlazenym kouskem v klimatizovane hospudce.
Ukazali jsme tatovi tajemstvi selficek a od te doby by se od nej mohla ucit i Kim Kardashian :D
Pro spoustu Australanu tenhle den predstavuje spise setkani se s prateli, BBQ, alkohol a spoustu jidla. Pro Aborigince to ma ale uplne jiny vyznam. Do detailu zachazet nebudu, tohle tema je na dlouhe povidani.
Blue Mountains
Vsechno bylo vymysleno a temer kompletne naplanovano. Program se odvijel prevazne od pocasi a meho pracovniho vytizeni, takze jsme prvni vikend zajeli do Blue Mountains. Omrkli jsme 3 Sestry a okoli Echo Pointu a zapadli do nasi oblibene hospudky v Katoombe. Na prani jsme povecereli klokani klobasky a rano vyrazili na Grand Canyon Track. Tam uz tatovi do smichu moc nebylo. Obzvlast kdyz jsme sli do schodu, ale zvladl to bravurne. Od te doby, kdykoliv padlo slovo track, tata se zacal ujistovat, jestli tam budou schody. Komentare typu "co jsem komu udelal, ja byl prece hodnej a cim jsem si tohle zaslouzil" byly castejsi a castejsi.
Situace se vzdy uklidnila po prislibu, ze si na konci dame jedno vychlazeny 😀
Situace se vzdy uklidnila po prislibu, ze si na konci dame jedno vychlazeny 😀
Dalsi den jsme kempovali. Byly obavy z pavouku a hadu, ale kluky jsme ujistili , ze se niceho takoveho bat nemusi a zadna takova havet nas svou navstevou nepoctila. Kemp byl vybaven pouze suchym zachodem a ohnistem. V celem obrovskem kempu bylo vseho vsudy tak 5 stanu.
Rozdelavani ohne bylo povoleno, takze si delame ohen, zkousime fotit nocni oblohu a probouzime se do neskutecneho revu papousku kakadu a legracniho chichotani kookabur. Kdyz vystrcime hlavu ze stanu, vidime jak se kolem nas tu a tam pase nejaky klokan.
V pul 8 rano je ve stanu takove vedro, ze radsi vsechno balime a jedeme se podivat na aboriginske malby v jeskyni nedaleko kempu a hned potom se vykoupeme v Jellybean Pool nebo Blue Pool. To druhe zminene jezirko ma do modre barvy hodne daleko, ale koupacka to byla prijemna, osvezujici a hlavne....bez davu lidi.
Zpatky do Sydney to bereme pres Featherdale Park, kde dochazi ke zklamani. Zvirata uz zdaleka nejsou tak volne vypustena jako pred par lety, fotograficky koutek u koal byl prestaven do zrudneho fotoatelieru, kde je na kazdem sloupu uchycen profi fotoaparat a vsechno tak pusobi priserne komercne. Svuj fotak ale muzete stale pouzit a nic si za to neuctuji. Jen ted mate tu "skvelou" prilezitost si zakoupit i "profi" fotky. Kdyz nasi videli ty zdrchane koaly pred temi fotaky, bylo nam jich lito a radsi jsme sli jinam. Do Featherdale se po tehle zkusenosti uz asi nevratime.
V tydnu si kluci uzili Shelly Beach a Manly, sjeli ferrynou do mesta, omrkli znova Operu bez davu, zasli jsme Na Paddy's Market, kde jsme nakoupili suvenyry a ruzne exoticke ovoce, vzali jsme to taky na Fish Market, kde jsme ochutnali ruzne druhy plodu more a dokonce si myslim, ze jsem je konvertovala na ustrice. Ani jeden je nejedl s vylozenym odporem a dali jsme i druhe kolo. To uz o necem svedci! Nasledne jsme jeli zpet k ChinaTownu a pres Uncle Tetsu's cheescaky (naprosto vynikajici japonske cheescaky, ktere doporucuji i mi japonsti kolegove) jsme to vzali zpatky na Circual Quay.
A prave ve chvili, kdy kluci chodili po meste sami se na vlastni kuzi presvedcili, jak jsou Australane mili. Behem asi 5 minut co koukali do mapy se jich asi 3 australane zeptali, zda-li nepotrebuji poradit a nasmerovat. Zaroven je sokovalo jak na Fish Marketu stoluji nasi spoluobcane prevazne asijskeho puvodu - naprosto nechutny pohled na valejici se slupky od krevet, skorapky od ustric, krabu apod. jak na zemi tak na stole.
Nejbelejsi plaz na svete? Vylet do Jervis Bay nezklamal
V tydnu si kluci uzili Shelly Beach a Manly, sjeli ferrynou do mesta, omrkli znova Operu bez davu, zasli jsme Na Paddy's Market, kde jsme nakoupili suvenyry a ruzne exoticke ovoce, vzali jsme to taky na Fish Market, kde jsme ochutnali ruzne druhy plodu more a dokonce si myslim, ze jsem je konvertovala na ustrice. Ani jeden je nejedl s vylozenym odporem a dali jsme i druhe kolo. To uz o necem svedci! Nasledne jsme jeli zpet k ChinaTownu a pres Uncle Tetsu's cheescaky (naprosto vynikajici japonske cheescaky, ktere doporucuji i mi japonsti kolegove) jsme to vzali zpatky na Circual Quay.
A prave ve chvili, kdy kluci chodili po meste sami se na vlastni kuzi presvedcili, jak jsou Australane mili. Behem asi 5 minut co koukali do mapy se jich asi 3 australane zeptali, zda-li nepotrebuji poradit a nasmerovat. Zaroven je sokovalo jak na Fish Marketu stoluji nasi spoluobcane prevazne asijskeho puvodu - naprosto nechutny pohled na valejici se slupky od krevet, skorapky od ustric, krabu apod. jak na zemi tak na stole.
Nejbelejsi plaz na svete? Vylet do Jervis Bay nezklamal
Je krasna a je vyhlasena diky svemu oslnive bilemu pisku. Nekteri si asi ten pisek spletli se snehem a zacali delat andelicky.
Pro nas to byla tusim treti navsteva Jervis Bay. Vracime se sem moc radi. Plany na kempovani ale tak nejak ztroskotaly, takze jsme objednali chaticku v kempu. Neustale se soukat ze stanu a do stanu asi nebyla pro kluky ta prava predstava odpocinku, tak jsme to trosku zjednodusili a udelali si to o neco pohodlnejsi. Letos poprve jsme to do Jervis Bay vzali pres Sea Cliff Bridge a nikam nespechali, takze jsme dorazili az kolem 9. vecer.
V kempu v Bendalong jsme druhy den videli krasne papousky, ktere v Sydney nemame a vecer se u nasi chatky pasli 3 klokani, kteri nejspis maji v tomto kempu nahlasenou trvalou adresu. Na prilehle plazi muzete prijit do styku s dalsim zviretem, a sice rejnokem. Na tehle plazi jsou pry pravidelne a nechaji se krmit. Narazeji vam do nohou, jsou legracne kluzci a obcas i ozuzlavaji palce u nohou v domneni, ze se jedna o jidlo. Na recepci kempu si muzete koupit balicek krevet a rejnoky jimi krmit. Prilakali jsme tak asi 7 rejnoku a jeden z nich mohl mit tak 2.5 metru v prumeru - neskutecny kolos! Ten se ale ukazal jen na chvilku a jakoby daval pozor na vsechny ostatni. Mela jsem v planu fotit a natacet videa, ale byla jsem natolik zaneprazdnena krmenim, ze dokumentovat to museli ostatni.
Sobotu jsme stravili na Hyams Beach a v nedalekem narodnim parku Booderee, kde jsme sli na Murrays Beach, Cape St. George Lighthouse a Cave Beach. Takova klasika.
V nedeli jsme to vzali pres Huskisson a Kiama, kde jsme poprve navstivili "vyhlasenou" blowhole. Pokud vas tyhle atrakce zajimaji, naplanujte si je na priliv, aby to melo poradny efekt. Nam blowhole vystrikla jen symbolicky. Po ceste do Sydney splha rtut teplomeru na silenych 39°C.
Mix emoci v Queenslandu
Nasi jsou vasnivymi snorchlari, takze bylo jasne, ze bez vyletu na Velky barierovy utes to nepujde. Letenky objednane uz nekolik mesicu, ubytovani zamluvene. Ted jen objednat vylet na ostrov Lady Musgrave a Fraser Island. Na letisti na Sunshine Coast vyzvedavame naseho hybrida. Auto tohoto typu jsem ridila poprve a bylo to hodne zajimave. Frcime si to pres Gympie do Bundabergu, kde navstevujeme lihovar, fotime si ty neskutecne lany s cukrovou trtinou, projizdime kolem makadamiovych sadu, bereme vzorky neuveritelne cervene pudy na pamatku a ochutnavame zmrzlinu s prichuti Bundaberg rumu.
A prave v Bundabergu zazivame snad nejvetsi zklamani nasi vypravy, kdy se dozvidame, ze vylet na barierovy utes se neuskutecni. Duvodem byly spatne podminky na mori, ktere panuji cely tyden a je vice nez pravdepodobne, ze se do naseho odjezdu neumoudri. Bohuzel, vetru ani desti neporoucime. Objednavky neberou a ti, co si jiz vylet objednali, tem penize vrati. Z casovych duvodu to neslo ani nijak prehodit, takze jsme vsichni doslova zdrceni. Zlaty hreb vyletu se nekona. Mrzi me to hlave kvuli klukum, kteri byli na barierovy utes tak zvedavi :( snazime se tedy vymyslet nahradni plan, ale v mestecku 1770 nas nic jineho neoslovuje a jakekoliv snorchlovani od brehu nema smysl. Nejblizsi utes je jiz zmineny Lady Musgrave. Ve meste doslova chcipnul pes, obchody a restaurace zaviraji mezi 4-6 vecer, coz by nam bylo jedno, kdybychom byli cely den na mori. Kdyz jsme misto navstivili pred par lety, vylet na Lady Musgrave jsme objednali na posledni chvili a meli naproto skvelou zkusenost. Zatimco letos tenhle vylet planuju takovou dobu a nic z toho neni. Opravdu neskutecna smula. Lisa a Kevin z infocentra hned vedle cerpaci stanice Caltex byli strasne mili a ochotni poradit s alternativami, ale ani po 20 minutach jsme ve trech nemohli na nic jineho prijit. Jedine co mi navrhli bylo letet ta Lady Elliot Island. Predstava to byla skvela, ale takovy rozpocet jsme nemeli a z financniho hlediska to nepripadalo v uvahu.
Porozhledli jsme se proto po okoli mestecka, kde se nachazi zajimavy les - Paperbark Forest. Jedna se o les plny stromu, jejichz kura pripomina papir. Les pusobi do jiste miry strasidelne, ale diky popinavym rostlinam, ktere se plazi po jeho spodni casti, tvorici tak pomyslny zeleny koberec, pusobi zaroven utulne.
Pokud mate Vodafone, na jakykoliv signal zapomente. Telstra se tu ale chyta.
A proc vlastne ostrov Lady Musgrave? Uz jsme tam byli pred par lety, nechtela jsem experimentovat s novymi misty, o kterych jsem nevedela jaka budou a vedela jsem, ze Lady Musgrave opravdu stoji za to. Proto jsem chtela jit na jisto. Situovany na samem jiznim cipu Velkeho barieroveho utesu, neni az tak frekventovany a tim padem neni az tak zniceny. Navic o trosku chladnejsi vody oceanu v tehle oblasti (oproti Cairns napriklad) udrzuji koral trosku zdraveji vypadajici.
Mezi Sunshine Coast a mesteckem 1770 toho neni tolik k videni jako napriklad na ceste mezi Cape Tribulation and Mission Beach. Pauza by bodla a tak jsme zajeli do zelviho centra Mon Repos nachazejiciho se 15 minut vychodne od Bundabergu. Mame to stesti, ze je zrovna sezona, kdy se zelvy lihnou. Uz ale pred odjezdem do Queenslandu jsme narazili na clanek, ktery pojednaval o hromadnem umrti nebohych zelvicek prave v tomhle centru. Na vine byly prilis vysoke teploty, ktere zrovna suzovaly Queensland a pisek, ve kterem se zelvicky lihnou na svet tak dosahoval az 74°C. V centru poradaji organizovane prohlidky na plazi, kde vam ukazou jak zelvy kladou vajicka, jak se zelvy lihnou apod. Tyto prohlidky probihaji pouze ve vecernich hodinach, po setmeni, kolem 7. hodiny vecerni. My jsme se v centru ocitli kolem praveho poledne, takze jsme necekali, ze bychom nejake zelvy videli. Tim spis, kdyz jsme se docetli o tom nestesti, a proto jsme taky vubec zvazovali, jestli sem vyrazit nebo ne. Casu jsme meli dost, tak proc tam nezajet. Privitalo nas prazdne parkoviste a liduprazdne informacni centrum s exemplari ruznych druhu zelv a zajimavostmi o nich. Sami pak muzete jit na kratkou prochazku kolem mist, kde zelvy hnizdi, po plazi a zpet k centru. Spatrite pouze par kleci, ktere chrani vajicka pred ostatnimi zviraty.
Sobotu jsme stravili na Hyams Beach a v nedalekem narodnim parku Booderee, kde jsme sli na Murrays Beach, Cape St. George Lighthouse a Cave Beach. Takova klasika.
 |
| zvedava jezura |
V nedeli jsme to vzali pres Huskisson a Kiama, kde jsme poprve navstivili "vyhlasenou" blowhole. Pokud vas tyhle atrakce zajimaji, naplanujte si je na priliv, aby to melo poradny efekt. Nam blowhole vystrikla jen symbolicky. Po ceste do Sydney splha rtut teplomeru na silenych 39°C.
Mix emoci v Queenslandu
Nasi jsou vasnivymi snorchlari, takze bylo jasne, ze bez vyletu na Velky barierovy utes to nepujde. Letenky objednane uz nekolik mesicu, ubytovani zamluvene. Ted jen objednat vylet na ostrov Lady Musgrave a Fraser Island. Na letisti na Sunshine Coast vyzvedavame naseho hybrida. Auto tohoto typu jsem ridila poprve a bylo to hodne zajimave. Frcime si to pres Gympie do Bundabergu, kde navstevujeme lihovar, fotime si ty neskutecne lany s cukrovou trtinou, projizdime kolem makadamiovych sadu, bereme vzorky neuveritelne cervene pudy na pamatku a ochutnavame zmrzlinu s prichuti Bundaberg rumu.
 |
| lany cukrove trtiny |
Porozhledli jsme se proto po okoli mestecka, kde se nachazi zajimavy les - Paperbark Forest. Jedna se o les plny stromu, jejichz kura pripomina papir. Les pusobi do jiste miry strasidelne, ale diky popinavym rostlinam, ktere se plazi po jeho spodni casti, tvorici tak pomyslny zeleny koberec, pusobi zaroven utulne.
 |
| Paperbark forest - nahradni program misto Velkeho barieroveho utesu |
Pokud mate Vodafone, na jakykoliv signal zapomente. Telstra se tu ale chyta.
A proc vlastne ostrov Lady Musgrave? Uz jsme tam byli pred par lety, nechtela jsem experimentovat s novymi misty, o kterych jsem nevedela jaka budou a vedela jsem, ze Lady Musgrave opravdu stoji za to. Proto jsem chtela jit na jisto. Situovany na samem jiznim cipu Velkeho barieroveho utesu, neni az tak frekventovany a tim padem neni az tak zniceny. Navic o trosku chladnejsi vody oceanu v tehle oblasti (oproti Cairns napriklad) udrzuji koral trosku zdraveji vypadajici.
Zelvi oaza Mon Repos
Mezi Sunshine Coast a mesteckem 1770 toho neni tolik k videni jako napriklad na ceste mezi Cape Tribulation and Mission Beach. Pauza by bodla a tak jsme zajeli do zelviho centra Mon Repos nachazejiciho se 15 minut vychodne od Bundabergu. Mame to stesti, ze je zrovna sezona, kdy se zelvy lihnou. Uz ale pred odjezdem do Queenslandu jsme narazili na clanek, ktery pojednaval o hromadnem umrti nebohych zelvicek prave v tomhle centru. Na vine byly prilis vysoke teploty, ktere zrovna suzovaly Queensland a pisek, ve kterem se zelvicky lihnou na svet tak dosahoval az 74°C. V centru poradaji organizovane prohlidky na plazi, kde vam ukazou jak zelvy kladou vajicka, jak se zelvy lihnou apod. Tyto prohlidky probihaji pouze ve vecernich hodinach, po setmeni, kolem 7. hodiny vecerni. My jsme se v centru ocitli kolem praveho poledne, takze jsme necekali, ze bychom nejake zelvy videli. Tim spis, kdyz jsme se docetli o tom nestesti, a proto jsme taky vubec zvazovali, jestli sem vyrazit nebo ne. Casu jsme meli dost, tak proc tam nezajet. Privitalo nas prazdne parkoviste a liduprazdne informacni centrum s exemplari ruznych druhu zelv a zajimavostmi o nich. Sami pak muzete jit na kratkou prochazku kolem mist, kde zelvy hnizdi, po plazi a zpet k centru. Spatrite pouze par kleci, ktere chrani vajicka pred ostatnimi zviraty.
Rainbow Beach a vylet na Fraser Island
Kdyz neklapnul barierovy utes mirime si to na Rainbow Beach odkud vyrazime na Fraser Island. Volam, potvrzuji objednavku a ujistuji se, ze nikdo nic nezrusi. Dalsi zklamani uz bych asi neunesla. Vypada to slibne. Lakalo me pujcit si 4x4, ktere jsou k pujceni na Rainbow Beach, ale preci jen nejsem v tomhle ohledu vubec zkusena a navic jsem si od rizeni chtela taky trosku odpocinout. Touhle dobou jsem uz najela nejakych 750 km. Ani navsteva Fraser Islandu nebyla moje prvni a tak jsem sla na jistotu a objednala ten samy vylet jako pred par lety. Rano nas vyzvednul specialne upraveny autobus, ktery nemel nejmensi problem projizdet vsim tim piskem na ostrove. Vzali nas na klasicka turisticka mista jako napr. Lake Mckenzie, vrak lodi Maheno, Rainbow Pinnacles, Eli Creek a Central station. Koupacka v Lake Mckenzie byla skvela, prochazka kolem central station byla taky pecka. Na Eli Creek to bylo jak na Vaclavaku. K tomu pripoctete skupinky opilych nemeckych pubertaku a dostanete predstavu o tom, jak to tam asi vypadalo. Mela jsem moznost vypozorovat rozdily s odstupem necelych 4 let a bohuzel se z Fraser Islandu stava cim dal tim vetsi mucholapka na turisty. Jezdi tam party busy, nafouknou vam pneumatiku, abyste se mohli svezt na vode v Eli Creek a turisty take lakaji piloti Air Fraser, kteri maji dve mala letadelka, se kterymi (jak jinak) pristavaji na 75 mile beach, kde se prohaneji vsechna auta a autobusy. Fraser Island je prekrasny a jedinecny ekosystem, ale mnozstvi tech turistickych aktivit me zklamalo. Stravit noc nekde v dalekem kempu, kam turisti nedojedou je urcite ta lepsi varianta. Tak snad nekdy priste. A abych tenhle vylet zakoncila zvesela, videli jsme i volne pobihajici psy dingo, takze si kluci mohli odskrtnout dalsi australske zvire z jejich seznam.
 |
| Jezero McKenzie |
 |
| Vrak lodi Maheno |
 |
| Nekonecne dlouha plaz na Fraser Island |
Na tenhle usek jsme meli temer cely den. Plan byl takovy ze rano vyrazime do Noosy a projdeme si tam ten narodni park. Problem byl v tom, ze Noosa byla narvana k prasknuti a zaparkovat bylo naprosto nemozne. Proto jsme to zkusili z druhe strany, kde uz to bylo o poznani lepsi. Dalsi problem byly denni teploty, ktere se opet pohybovaly kolem 35°C, takze na nejake dlouhe chozeni to taky nebylo. Kousek jsme zkusili, ale zaskocil nas hned samy zacatek - schody snad az do nebe. Ty jsme sice vyslapli, ale energii jit cely track jsme nemeli. Vyhledy na Sunshine beach byly paradni.
 |
| Sunshine Beach ze sameho okraje Narodniho Parku Noosa |
Fairy Pools budu tedy muset navstivit nekdy priste.
A prave v okoli Noosa jsme doufali, ze bychom videli v korunach stromu i koaly, na ktere upozornovaly vsudypritomne dopravni znacky. Oci jsme si mohli vykoukat, ale stesti jsme tentokrat nemeli.
Alespon, ze jsme videli pani goanu, ktera se stavila na snidani.
Australane si libuji ve velikych vecech. A kdyz uz je male mestecko necim proslule, nevahaji se tim pochlubit a vsem to dat na odiv. Proto u nekterych mest muzete narazit na obri krevetu, banan, berana, lahev rumu, mango, pomeranc, kytaru, humra a nebo ananas. A prave na ananas a lahev rumu jsme se podivali i my. Ananasem nasich 5 dni v Queenslandu konci.
 |
| Veliky ananas nedaleko letiste na Sunshine Coast |
 |
| Lahev rumu v Bundabergu |
Silnice na Sunshine coast
Docela me zaskocilo, jak dlouho to trvalo ze Sunshine Coast do mestecka 1770. Podle Google Maps je to jen cca 400 km. Problem je v tom, ze dalnice je na mnoha usecich rozkopana a probihaji tam prace na silnici. Doprava je proto zpomalena na 80, 60, nekde i na 40km/h a na nekterych usecich musite i zastavit a pockat az projedou auta v protismeru. Naopak silnice z Maryborough do Rainbow Beach byla fantasticka, zadny provoz a rovinka kam jen oko dohledne. Ani cesta z Bundabergu do 1770 nebyla spatna. Nase trasa vypadala zhruba nasledovne.
Po navratu do Sydney maji kluci uz jen 3 dny na dokoupeni poslednich suvenyru, projet se kolem Opery a nafotit si ji s modrou oblohou a nebo si uzit naposledy plaze. Podnikli jsme vylet na Tamarama a odtud na Bondi, kde jsme se vykoupali. V ten den tam zrovna nataceli dalsi dil serialu Bondi Rescue, takze jsme videli stab, plavciky i policii v akci. A protoze v Cechach bezi v televizi Veterinar z Bondi, museli jsme se stavit i u doktora Chrise Browna. Ten tam samozrejme nebyl, bylo uz zavreno :)
A jak dlouhy, ze byl seznam toho, co jsme meli podniknout?
Blue Mountains - kempovani, klokani ve volne prirode, aboriginske malby
Jervis Bay - Hyams beach, krmeni rejnoku, Boderee narodni park
Fraser island
North Head
Palm Beach + Northern Beaches
Manly, Shelly
Bondi - Tamarama to bondi
Bondi vet
Opera House
Harbour Bridge
Sydney CBD
China town
Vsechny druhy MHD
Ferryna do mesta
Australia day
Taronga Zoo
Bundaberg
Ochutnat:
Australsky pie
Klokani maso
Sushi train
Fish market
Ochutnavka piv
Australsky McDonald's (na vyzadani)
Hungry Jack (na vyzadani)
Vegemite
Pavlova spolu s banana breadem slavily nejvetsi uspech
Uncle Tetsu's cheeskace - taky obrovsky uspech
Grilovani jehneciho
A co nam nevyslo?
Ochutnat krokodyli maso
Snorchlovat na Velke barierovem utesu
Spit to Manly walk
North Head walk to Shelly
Zvirata, ktera kluci videli ve volne prirode - had, goanna, dingo, klokan, kookaburra, kakadu a dalsi papousci, krmeni lorikeets na balkone, krmeni rejnoku, possum, water dragon
Tasmansky certik v zoo, wombat a koala v zoo. Obzvlast z certika a wombata jsem tentokrat mela radost. Protoze jsou nejaktivnejsi v noci, pres den jsou obvykle v ZOO zalezli v norach a nejsou vubec videt.
Co me ale dost pobavilo bylo to, jak se nase role prohodily. Ted jsem to byla ja, kdo diktoval, co si maji kluci sbalit, kam pujdeme, popohanela jsem je tak, abychom stihli dalsi aktivitu, kontrolovala jestli tata dostatecne ji, jestli jsou namazani kremem, jestli maji Opal kartu a jestli si odpipli apod.
A tady jsou komentare kluku, ktere nas celkem pobavily:
"to je vrtacka, zbijecka nebo nejakej divnej alarm?" =>cikady
"a ty prerostly brokolice, to je co? => Eukalypty
"jsem nevedel, ze tu mate opice" => ranni vysmech Kookaburry
"Neboj, nespalime se, jsme preci ve vode" a nebo "neboj, nespalime se, vzdyt je pod mrakem" => vysledek = zvysena spotreba panthenolu
A jak dlouhy, ze byl seznam toho, co jsme meli podniknout?
Blue Mountains - kempovani, klokani ve volne prirode, aboriginske malby
Jervis Bay - Hyams beach, krmeni rejnoku, Boderee narodni park
Fraser island
North Head
Palm Beach + Northern Beaches
Manly, Shelly
Bondi - Tamarama to bondi
Bondi vet
Opera House
Harbour Bridge
Sydney CBD
China town
Vsechny druhy MHD
Ferryna do mesta
Australia day
Taronga Zoo
Bundaberg
Ochutnat:
Australsky pie
Klokani maso
Sushi train
Fish market
Ochutnavka piv
Australsky McDonald's (na vyzadani)
Hungry Jack (na vyzadani)
Vegemite
Pavlova spolu s banana breadem slavily nejvetsi uspech
Uncle Tetsu's cheeskace - taky obrovsky uspech
Grilovani jehneciho
A co nam nevyslo?
Ochutnat krokodyli maso
Snorchlovat na Velke barierovem utesu
Spit to Manly walk
North Head walk to Shelly
Zvirata, ktera kluci videli ve volne prirode - had, goanna, dingo, klokan, kookaburra, kakadu a dalsi papousci, krmeni lorikeets na balkone, krmeni rejnoku, possum, water dragon
Tasmansky certik v zoo, wombat a koala v zoo. Obzvlast z certika a wombata jsem tentokrat mela radost. Protoze jsou nejaktivnejsi v noci, pres den jsou obvykle v ZOO zalezli v norach a nejsou vubec videt.
Co me ale dost pobavilo bylo to, jak se nase role prohodily. Ted jsem to byla ja, kdo diktoval, co si maji kluci sbalit, kam pujdeme, popohanela jsem je tak, abychom stihli dalsi aktivitu, kontrolovala jestli tata dostatecne ji, jestli jsou namazani kremem, jestli maji Opal kartu a jestli si odpipli apod.
A tady jsou komentare kluku, ktere nas celkem pobavily:
"to je vrtacka, zbijecka nebo nejakej divnej alarm?" =>cikady
"a ty prerostly brokolice, to je co? => Eukalypty
"jsem nevedel, ze tu mate opice" => ranni vysmech Kookaburry
"Neboj, nespalime se, jsme preci ve vode" a nebo "neboj, nespalime se, vzdyt je pod mrakem" => vysledek = zvysena spotreba panthenolu
Komentáře