Velikonoce na strese Australie

Velikonocni prazdniny v Australii znamenaji prevazne zvysene prodeje cokolady v podobe vajicek a zajicku, ale taky to, ze vsichni nekam jedou. A je jedno jestli na zapad, jih nebo sever. Proste pryc z mesta.
My letos plujeme s proudem a mirime si to do narodniho parku Kosciuszko ve Snowy Mountains, kde hodlame poznat druhou tvar, tentokrat ne uplne zasnezenych vrcholku austraslkych Alp.

O letosnich Velikonocich jsme opet vymenili plaze, more a barveni vajicek za vrcholky hor, snih a teploty kolem 10 stupnu. Malicko jsme si tak zkratili leto, ale udelali jsme to tak i pred par lety a udelali bychom to znovu.

Cesta z mesta
To je asi ta nejneprijemnejsi cast veskerych vyletu do Snowy Mountains a zpet. Pokud mirite primo do Therdbo, pocitejte tak s 6 hodinovou jizdou, a to v pripade ze nejsou zacpy. Vyrazime z Noveho Jizniho Walesu, projizdime Australskym Hlavnim Teritoriem abychom se zpet ocitli v Novem Jiznim Walesu, kde se Narodni Park nachazi.

Jindy
Jindabyne neboli Jindy, jak tomuto mestecku prezdivaji mistni, se stalo nasi zakladnou pro veskere vylety. V zime mestecko praska ve svech, na Velikonoce ne tak docela. Presto najit misto v restauraci je v dobe vecere heroicky vykon. Pokud ma Woolworths zavreno, zakladni zasoby si jen tezko doplnite. Moznosti neni mnoho.
Jindabyne je taktez misto, kde se australska priroda misi s tou ceskou, takze muzete obdivovat mihotajici se listy zlatave brizy za kriku papousku kakadu nebo pozorovat pasouci se klokany pod jerabinami.  

 

Co od krajiny ocekavat a co rozhodne neocekavat
Pred 450 miliony let byla oblast Snowy Mountains pod hladinou oceanu a behem posledni doby ledove pokryta ledovci. Tani ledovcu dalo tvar soucasne krajine s rozesetymi zulovymi balvany, slatemi, potucky, raselinistemi, vresovistemi a ledovcovymi jezery. V nizsich polohach do 1500 m.n.m se vyskytuje nekolik druhu blahovicniku, nad 1500 m.n. najdete pouze kroviny, vres a nekolik druhu lucnich kvetu. Nad 1830 m.n.m se nachazeji prevazne alpske traviny.

Kraspedie

Horecek

Ve vyssich polohach pusobi krajina drsne, vyprahle a tak jakoby bez zivota a bez barvy. Zivota je tam ale vic nez dost. Pokud jste meli moznost navstivit Novy Zeland, pokuste se vyhnout porovnavani s novozelandskymi tracky nebo snad dokonce s Fjordlandem. Novozelandska krajina nabizi i neco, co ve Snowy Mountains proste nenajdete - fjordy, ledovce, sopky, destne pralesy. Tohle ve Snowy Mountains necekejte.

Thredbo, Charlotte Pass, Perisher
Tyto vesnicky jsou v zimnich mesicich mekkami zimnich sportu v Novem Jiznim Walesu a Australskem Hlavnim Teritoriu. V letnich mesicich pak centry pesi turistiky. Prestoze se vsechny tri vesnicky nachazeji ve stejnem narodnim parku, priroda v kazdem z nich ma jine charakteristicke rysy.

v okoli Thredbo

v okoli Charlotte Pass

v okoli Perisher

 
Nekonecna sezona v Thredbo
Zajimavou vyjimku tvori jen Thredbo, ktere se neomezuje pouze na zimni sezonu a laka dalsi druh sportovnich a adrenalinovych nadsencu. Temito nadsenci jsou MTB jezdci. Uz kdyz jsme se blizili do Thredba, zpozorovali jsme mnozstvi aut s MTB koly. Na parkovisti se hned stavame vyjimkou a parkujeme vedle aut, ktera maji par spolecnych rysu - drzaky na MTB kola a nebo poradnou korbu, na ktere jsou kola prevazena ve velkem.
Sjezdovky i sedackova lanovka v Thredbu jsou mimo zimni sezonu pretvoreny na jizdni areal s prekazkami, trasami a nejruznejsimi koryty. Vetsinu zakazniku tvori prave lide se specialne upravenymi MTB koly, ochrannymi helmami, chranici na holene i ramena.

Charlotte Pass zase vynika nejnizsi namerenou teplotou v Australii. V roce 1994 klesla rtut teplomeru k -23°C a tento rekord nebyl doposud prekonan. Charlotte Pass je nejvyse polozeny Australsky lyzarsky areal a to v nadmorske vysce 1760 m.n.m 

Nebyt Cechu, kde by Australane v NSW dnes lyzovali? 

Kazdemu Cechovi ted musi srdce zaplesat. Jiz zminenou horskou vesnicku, mekku zimnich i letnich sportu ve Snowy Mountains - Thredbo - totiz zalozil Antonin Sponar, pro Australany jen Tony. Byl to prave Tony, kdo prisel s vizi horskeho mestecka se sjezdovkami a ubytovacimi jednotkami. Spolecne s tremi dalsimi nadsenci si vypujcili penize a v roce 1957 dostali za ukol vybudovat silnici do Thredbo, ubytovnu a lanovku. Prvni lanovkou byla lanovka Friday Flat a postupem casu, za prispeni zkusenosti dalsich novych clenu syndikatu se areal rozrustal az do rozmeru, ktere muzeme pozorovat dnes. 

Tony ale nebyl jediny Cech, ktery se zapsal do pameti Australanu. Sasha Nekvapil, znama v Australii jako "Andel z Thredba", byla Ceskoslovenska olympionicka z roku 1948, ktera se po zajimavem uteku z Ceskoslovenska se svym manzelem Karlem, usidlila nejprve v Melbourne. Ve stredisku Mt. Buller, Victoria si zaridili lyzarskou skolu. O dva roky pozdeji prijala nabidku lyzarske instruktorky v lyzarskem stredisku Charlotte Pass, kde tamni lyzarske skole velel jiz zmineny Tony Sponar, ktereho Sasha znala z dob, kdy emigrovala z Ceskoslovenska. Tony po dvou letech onemocnel a Sasha se ujala vedouci pozice. 

V roce 1959 Sasha s Karlem postavili v Thredbo hotylek jmenem Sasha's Lodge. Sasha si take otevrela butik s damskou lyzarskou modou a kazdorocne  organizovala detske zavody lyzovani. Byla mimo jine i clenkou Thredbo Ski Racing Club (Spolek zavodniho lyzovani v Thredbo) a jeste v 92 letech (2 roky pred tim nez zemrela) se prohanela po sjezdovkach. Po Karlovi je pojmenovana lanovka Karel's T-Bar, nejvyse postavena lanovka v Australii a Sasha se pysni sjezdovkou, pojmenovanou na jeji pocest - Sasha's Schuss.

Pribehy takovych lidi je radost cist.   

foto z nasich zimnich radovanek v roce 2014

Prvni den zvolna
Tracku je v horach nepreberne mnozstvi. Ve skvele vybavenem infocentru v Jindabyne bereme mapky a jedeme do Thredbo, kde nase plany lehce menime dle situace a rozhodujeme se pro 13 km prochazku od sedackove lanovky na vrchol Mt. Kosciuszko. Se svymi 2228 metry je to nejvyssi vrchol na pevninske Australii.
Zapomente na obrazky vrcholu Mt. Kosciuszko z katalogu ci infocenter. Na tomto vrcholu nebudete sami a na fotku u pametni desky si s nejvetsi pravdepodobnosti vystojite frontu.

Druhy den pridavame na intenzite
Co by to bylo za vylet do Snowy Mountains bez dokonceni Main Range Tracku a Summit Tracku? Jedna se v podstate o smycku, kterou muzete jit v obou smerech. K tomuto vyslapu muzete pridat dalsi kratsi tracky v okoli a trasu si tak prodlouzit. Vrstvime obleceni, termosku s cajem mame v batohu a kracime vstric rozmanite prirode australskych Alp. Z Charlotte Pass si to mirime na Main Range Track, na konci ktereho to stocime na Rawson Pass a nasledne na Summit Track, po kterem se dostaneme zpet do Charlotte Pass. Udoli v oblasti pruzracne ciste Snowy river stridaji alpske travnate plane, vresoviste, rozesete zulove balvany stare miliony let, slate a ledovcova jezirka a misty i snehova pokryvka, kterou se musime brodit. Intenzivni ledovy vitr nas nesetri a pripomina nam, jak nase obliceje bicoval pred par lety v zime. Viditelnost je perfektni a na obloze ani mracek, takze okolni vrcholky mame jako na dlani.
Pokud jsou vam celodenni vylety malo, nekolika denni tracky s kempovanim podel tracku jsou dalsi moznost, jak si tuto oblast uzit. 


Mezi zajimava mista, ktera uvidite na tomto tracku patri napriklad Blue Lake, pohori rozprostirajici na severni strane tracku, Albina Lake, Mt. Kosciuszko, Snowy river a nebo Seaman's Hut.
Vice info o tomto tracku najdete ZDE nebo ZDE. 

Snowy River

Blue Lake

Albina Lake

Seaman's Hut

Treti den ve znameni regenerace
Je cas opet zvolnit a proto si treti den prispime a jedeme prozkoumat okoli vesnicky Perisher. Tam volime 5,5 km prochazku na Porcupine rocks. Mistni prirode panuji blahovicniky, nejruznejsi keriky a tisice mrtvych stromu, opet blahovicniky. Priroda pusobi strasidelne a nebyt stebetani malych ptacku a horskych papousku, pripadate si jak na jine planete.

Porcupine Rocks

Energie nam stale zbyva, takze jedeme na Charlotte Pass, kde se vydavame vstric vrcholu Stilwell, ze ktereho uvidite zacatek Main Range Tracku a konec Summit Tracku a konec koncu dalsi okolni vrcholy. Jedna se opet o kratky, 4 km track. Ovsem oproti ostatnim trackum je minimalne frekventovany. Zacatek je lemovany prekrasne aromatickym kerikem "bush mint" (neco jako divoka mata, latinsky Prostanthera cuneata). Po rozemnuti vetvicky ucitite nadhernou matovo-borovicovo-eukalyptovou vuni. 

  
Vice o Porcupine Rocks tracku ZDE
Vice o Mt. Stilwell tracku najdete ZDE

Velikonocni pondeli
To jsme si vyhradili na klidny presun zpet do Sydney. Vzali jsme to pres farmu na pstruhy, kde si muzete chytit pstruha a hned si ho snist. Pro zacatecnika a amatera jako jsem ja, naprosto skvela zkusenost. K dispozici je rybnik (udajne plny prstuhu) a pak bazenky, ve kterych musi pstruha chytit snad kazdy. Dorazili jsme jeste pred otevirackou, takze tak hodinku chytame pstruhy sami, nez se objevi prvni konkurence. Ryby na farme maji super podminky, ale temi vsemi navnadami jsou uz tak prezrane, ze vam vubec nechteji skocit na udici, takze z jednoduse vypadajiciho lovu se stala obava o to, jestli se vubec naobedvame. Nakonec jsem vytahla kousek o vaze 444g, malem zborila pristresek a zlomila prut s jakou vervou jsem toho nebozacka tahala ven. Lucky vytahl dalsiho o vaze 386g. Hned po vycisteni sli na gril a za necelou ctvrthodinku jsme hodovali. Tomu rikam cerstva ryba. 

 

Znaceni tracku AU vs NZ
Chtela jsem se vyhnout porovnavani tracku v AU a na NZ a poustet se do toho opravdu nebudu, protoze bych porovnavala neporovnatelne. Do ceho se ale s chuti pustim je porovnani znaceni a ukazatelu. V tomto ohledu si myslim, ze ma Australie co dohanet. Na zacatku kazdeho tracku na Novem Zelandu je cedule s nejruznejsimi informacemi o tracku, pocinaje casovou narocnosti tracku, mapy, mista kde se da prespat, jaka hrozi v oblasti nebezpeci, casto  je k dispozici i profil tracku, prumerne rocni teploty nebo informace o zviratech ci rostlinach vyskytujicich se v oblasti. To vse na zacatku tracku. Tohle se zda byt v Australii velka neznama. Prestoze stranky www.wildwalks.com nebo www.nationalparks.nsw.gov.au jsou uzitecnymi zdroji pro nastudovani tracku s predstihem, ne vsichni maji moznost tohle nastudovat nebo na to nemaji cas. A ne vsichni chodi na track s mobilem. A kdyz uz ano, mohou mit problem se signalem. 

Informacni cedule v Australii,
foto pouzito v www.escapetrekkingadventures.com.au

Informacni cedule na Novem Zelandu

Ze zvireci rise

Informacni centra a ruzne informacni cedulky na vyhlidkach vas upozorni na zajimavosti nejen ohledne formovani krajiny, ledovcovych jezer, ale i jaka zvirata ci rostliny muzete spatrit. V Narodnim Parku Kosciuszko je mnoho druhu endemitu a ohrozenych druhu jak ze zvireci tak z rostlinne rise. 

Mnoho zivocisnych druhu jsme ale nezpozorovali. Mezi ty, co jsme videli patri v hojnem mnozstvi havrani, horsti papousci, urcite jsme zaslechli nejake kobylky a cvrcky a co nas dost zarazilo byl pavouk, ktery obyva podzemni nory. Jedna se o Slíďáka (Wolf Spider), ktery se prohanel po snehu a zima mu ocividne nevadila. V pripade, ze ho vyprovokujete vas kousne a jeho jed zpusobi otoky, svedeni a mirnou bolest. Jejich nory jsme videli na kazdem kroku, ale naivne jsme si mysleli, ze se jedna o nory malych hlodavcu :) to kdybych vedela driv, asi bych se k tem noram nepriblizovala holyma rukama. 

Slíďák...

...a jeho nora

Dalsim zminenym druhem byli olivove zeleni horsti papousci s akcenty cervene a modre. Mysleli jsme si, ze vidime novy druh papouska, ale bylo nam receno se se jedna o starou dobrou Crimson rosellu - modro cerveneho papouska, ktereho muzete spatrit treba v Blue Mountains, respektive jeho mlade.

Snowy Mountains nas nadchly v zime pred tremi lety a uz tehdy jsme si rikali, co asi nabizeji v lete. Letos jsme se mohli presvedcit na vlastni oci a ani tentokrat nas nezklamaly. Prave naopak, nadchly nas jeste vic a nebyt te 6 hodinove jizdy, jezdili bychom bychom tam casteji. 
Vice fotografii z naseho vyletu najdete ZDE