Tak a mame tu muj prvni rekord. Ne tedy, ze by bylo cim se chlubit, prave naopak. Publikovani tohohle clanku mi trvalo pres dva mesice! Coz o to, napsany byl za par dni, ale to publikovani vazlo kvuli opravdu vytizenemu programu - pracovni povinnosti v zahranici, stehovani a stim spojene vyrizovani atd. O tom se ale mozna rozepisu nekdy priste a doufam, ze mi to nebude trvat tak dlouho, jako v tomhle pripade.
Znate to, nekdy se muzete pretrhnout, planovat do nekonecna a kyzeneho vysledku se stale nedostava? Tak takhle nejak bych popsala nas posledni vylet za vodopady a destnym pralesem, ktery je jednim z mala mist na svete, ktere obsahuje pozustatky z rostlinne rise ze superkontinentu Gondwana.
Mozna to moc dramatizuju, protoze drtiva vetsina nasich vyletu a cest nam, dalo by se rict, vysla spickove. Na ne az tak vydarene vylety proste nejsme zvykli. Takze tentokrat nebudu popisovat ani blankytne modrou oblohu, ani gastronomicke zazitky a uz vubec ne utulne ubytovani.
Zaciname 6 hodinovou jizdou na sever od Sydney, ktera utika neskutecne pomalu. Cilem se stava hlavni mesto bananu v NSW - Coffs Harbour, kde musime poridit povinnou fotku u velkeho bananu. V mistni kavarnicce, ktera na svem menu nabizi nepreberne mnozstvi variant obsahujici banany si davame pozdni obed. Lucky se po hlave vrha na snad nejvetsi prasarnu, co kavarnicka nabizi a objednava si hamburger se slaninou, repou a bananem! Dezert nesmi chybet a tak volime banan obaleny v cokolade, ktery prodavaji na klaciku.
Nimbin #2?
Presouvame se do mestecka Bellingen na Waterfall Way, kde budeme ubytovani po nasledujici 2 dny. Prsi jen sporadicky. Koho by napadlo, ze takova zapadla vesnicka bude mit charakter vsim moznym prosluleho mestecka Nimbin. Pokud nevite, cim je Nimbin prosluly, staci vam dve minutky na Google, abyste dostali lepsi predstavu. Ve zkratce - Nimbin laka predevsim na velmi uvolneny zivotni styl a koupe, vlastneni ci prodej marihuany je narozdil od zbytku Noveho Jizniho Walesu beznou zalezitosti a nikdo se tim netaji.
Co se tyce ubytovani, los padl na YHA Bellingen a to prevazne proto, ze melo skvele recenze a nase zkusenost s napriklad YHA Katoomba je naprosto spickova, tak jsme si rekli "proc ne".
Uz na recepci nam ale bylo jasne, ze jsme slapli vedle...a to hodne vedle. Slecna, ac mila a usmevava (asi nejspis necim posilnena), mluvila trosicku z cesty. Pokoj usel, az na tu neskutecne mekkou matraci, do ktere jsme se oba zaborili a nemohli se vyskrabat ven. Kuchyne byla dostacujici, az na maly detail. Uvnitr byl jeden mini stolecek se dvema zidlemi, u ktereho se mel najist asi cely hostel. Ovsem mohli jste si u toho zahrat na piano, ktere tam zabiralo dost mista :) (cehoz nekteri vyuzili asi ve 2 rano, coz jsme moc neocenili) Na verande byl ale stul snad pro 10 lidi. Takze pokud vam nevadi veceret v bunde a cepici, asi by to bylo vase gusto.
Koupelna je kapitola sama pro sebe. Hoste v pokojich, ktere nemaji vlastni koupelnu, coz je koneckoncu v hostelech obvykle, se museji spokojit s ponekud "punk" kupelnou. Zapomente na oddelene panske a damske koupelny ci zachody, to je prezitek. Jsme v Hippie Landu a vsichni sdilime vsechno a "mame se radi", takze i sprchy spolecne se zachody, zeny i muzi dohromady! O plisni v koupelne se ani rozepisovat nebudu.
V celem hostelu se pak setkate se vsemi moznymi duchaplnymi citaty o tom, jak se vsichni maji radi, vsichni jsou si rovni, jak se na veci diva Buddha, free spirit, jak chranit prirodu a zvirata a vubec celou planetu (coz tedy schvaluju) a tak bych mohla pokracovat dal. Popularni hesla teto doby typu organic, gluten free, fat free, home made, farm fresh, locally sourced apod. na vas budou utocit doslova z kazdeho rohu v celem mestecku.
Myslite, ze uz nemuze byt hur? Nejvetsi sok jsme meli z vyzdoby steny hned u naseho pokoje. Zapomente na krajinky nebo neco podobne usedleho. Steny chodby totiz zdobi fotografie nudistu, kteri se neostychali pozovat a to v nepredstavitelnych pozicich. Mladi, stari, muzi, zeny, zepredu, zezadu, ze strany...na vsechny mozne zpusoby! V tu chvili nam spadla brada :D Zatimco my to komentujeme slovy typu "podivinsky nebo ulitly" zamestnanci hostelu to komentuji slovy "originalni" :D
Hostel jako takovy byl asi nejvetsi zklamani a to proto, ze za podobnou cenu se da v Australii najit decentni a cisty hostel bez podobnych vystrelku, kde se nemusite bat jit bosi do sprchy.
V zadnem pripade nechci tohle misto hanit, ale musim uznat, ze jsme byli celkem zaskoceni. Asi mozna proto, ze jsme to necekali. Nic proti lidem tohoto smysleni nemame a ridime se heslem "zit a nechat zit", ovsem tenhle styl nam tentokrat uplne nesednul, a tak kdyz se pomyslne ve vzpominkach na tohle misto vratime, musime se smat, kam jsme se to zase jednou podivali.
Honem pryc
Hned co to jde, odjizdime do prirody, do Narodniho Parku Dorrigo, ktery je vzdaleny asi pul hodinky od Bellingenu. Mrholi a vypada to, ze dest bude pribirat na intenzite. V parku se nachazi jiz zmineny prales nebo lepe receno pozustatky pralesa, ktery pokryval superkontinent Gondwana pred vice nez 530 miliony lety. Stihneme omrknout pouze nejblizsi okoli infocentra, nez se zacne stmivat a zbytek musime nechat na druhy den.
Mala ukazka vodopadu v okoli:
 |
| Crystal Shower Fall |
 |
| Crystal Shower Fall |
 |
| Tristania Falls |
 |
| Tristania Falls |
 |
| Dangar Falls v Dorrigo |
Po proprsene nedeli nas cekala dalsi noc v hostelu a pak hned 6 hodinova cesta zpet do Sydney. Omrkli jsme Port Macquarie kde jsme od majaku pozorovali migrujici velryby. Cim vic jsme se blizili k Sydney, tim modrejsi byla obloha a Sydney nas privitalo oblohou bez mracku :) nechapali jsme a tenhle vylet jsme zhodnotili slovy typu "tentokrat nam proste nebylo az tak prano", ale verime, ze priste si to vynahradime o to vic!
Komentáře